Senioři, kteří píší Wikipedii, přijeli do Vyššího Brodu. V terénu sbírali informace pro internetovou encyklopedii

21. září 2026

Seniorským Wikiměstem se stal Vyšší Brod na Českokrumlovsku. Do zdejšího cisterciáckého kláštera přijeli účastníci programu Senioři píší Wikipedii. Setkal se s nimi regionální stopař Petr Kubát.

Senioři se vydali na interaktivní procházku po hospodářské části kláštera ve Vyšším Brodě s výkladem o rybářství a hospodaření. Ptali se na různá témata, hledali informace přímo v terénu, fotografovali. Z nasbíraného materiálu potom budou skutečně doplňovat internetovou encyklopedii Wikipedia.

„Vyšší Brod je naše deváté seniorské Wikiměsto, dostali jsme se sem přes spolupráci s Národním památkovým ústavem, která nás přivedla k Cisterciáckým krajinám a Místní akční skupině Rozkvět,“ vysvětluje Lucie Schubert ze spolku Wikimedia ČR.

Účastníci projektu Senioři píší Wikipedii na místě sbírají materiál pro články, které v české verzi encyklopedie nejsou dostatečně doplněné nebo aktualizované. „Pro nás je hodně důležité, abychom měli co zdrojovat, takže součástí jsou výpravy do archivů, knihoven, za nějakou místní literaturou,“ doplňuje Lucie Schubert.

Oblíbená jsou podle ní biografická hesla, protože se obvykle snáze doplňují. „Z aktuálních hesel, která jsou poptávaná, jsme se zaměřili na současného převora kláštera Jana Justina Berku a také jsme zjistili, že chybí třeba heslo Jiřího Šindeláře, geofyzika, který se dlouhodobě zabývá výzkumem Závišova kříže a dalších artefaktů ve Vyšším Brodě,“ upřesňuje.

Wikipedisté doplňují do internetové encyklopedie informace i obrazový materiál. Pokud například zjistí, že u článku o nějaké památce chybí kvalitní fotografie, na místě ji nafotí. Snímky pak nahrají na Wikimedia Commons, společné úložiště médií projektů Wikimedia, a následně je mohou vložit do článku.

U textu je cesta trochu složitější. Nestačí, že účastník něco slyšel při prohlídce. Pro encyklopedický článek potřebuje informace doložit publikovanými, ověřitelnými zdroji. Proto mají velkou hodnotu místní historické publikace, odborná literatura nebo další spolehlivé zdroje. Článek pak může být rozšířen a opatřen citacemi.

autor: Petr Kubát
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.