Sedmdesátiny kapelníka Úhlavanky Jana Červeného a vzpomínka na skladatele Jiřího Vránu
Počátky klatovské Úhlavanky spadají do roku 1967. Tehdy založil mladý klatovský trumpetista Antonín Bulka osmičlennou Klatovanku. Kvůli zřizovateli se její název posléze nakrátko změnil na Stavbařku a od roku 1972 nese současné libé jméno.
Dlouholetým zpěvákem a od roku 1976 i kapelníkem Úhlavanky je Jan Červený, který se stal 9. června 2021 sedmdesátníkem.
Bezpočet vystoupení doma i v zahraničí, hlavně v Německu, nahrávky pro rozhlas i televizi jsou důkazem vysoké kvality této dechovky. Navíc jí prospěla i nedávná omlazovací kúra, kdy přišli noví muzikanti i zpěváci, většinou konzervatoristé, a v tomto novém obsazení natočila již dvě cédéčka.
Jiří Vrána napsal 170 písní
V úterý 8. června uběhlo 15 let od náhlého skonu hudebního skladatele Jiřího Vrány. Stačí vyjmenovat jeho tři nejúspěšnější písně: tanga Stůj při mně, lásko má, které opatřil slovy Václav Babula, Krásná boží duho s textem Miloně Čepelky a především valčík Kdo ze srdce dává se slovy od Růženy Sypěnové.
Vránova tvorba je ale pochopitelně mnohem rozsáhlejší a zdomácněla především u moravských kapel. Rodák z Kroměříže napsal za svůj devětapadesátiletý život 170 skladeb. Spolupracoval hlavně se Zdounečankou, se kterou získal v roce 1984 v Českých Budějovicích Zlatou křídlovku, a Stříbrňankou, která mu nahrála zřejmě nejvíce skladeb.
Na věhlasu Vránovy tvorby měly nemalý podíl kvalitní texty. Mnoho písní vzešlo ze spolupráce s Vladimírem Salčákem a také s Miloněm Čepelkou, kdy se spřátelili tak, že s manželkami jezdili na společné výlety. Bohužel právě na jednom z nich Jiří Vrána tento svět opustil.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
