Schwarzenberg si pronajal farmu v Africe na 999 let. Vypráví o tom kniha, jejíž autoři se také vydali do Keni

„Ten ráj byl v Keni blízko rovníku. Adolf Schwarzenberg si během první republiky uvědomoval, že situace v Evropě je velmi vážná, a tak si hledal nějaký azyl, kam by se v případě nebezpečí uchýlil. V roce 1933 si na 999 let pronajal pozemky v Africe od britské koloniální vlády,“ přibližuje Martin Slaba.

Kniha Poslední ráj Adolfa Schwarzenberga, kterou vydalo Národní zemědělské muzeum v Praze|foto: Andrea Zahradníková

Ten se svou manželkou v roce 2008 připravil na zámku Ohrada výstavu o afrických cestách Schwarzenbergů. Expozice měla úspěch a následovala nabídka, aby na toto téma sepsali knihu. „A když o něčem máme psát, chceme to také vidět, takže jsme zkontaktovali farmu, která v Keni stále stojí, a vydali se tam,“ dodává Markéta Slabová.

Ze schwarzenberské farmy je dnes sídlo nadace, ale stále to tu vypadá skoro stejně jako v 50. letech minulého století a po šlechtici tu dodnes zůstala řada knih.

Před desítkami let taková cesta na africkou farmu znamenala náročnou výpravu. „Adolf Schwarzenberg vyrážel se svou ženou z nádraží ve Vídni. Dojeli do přístavu v Terstu, odtud se plavili přes moře do Alexandrie. Dál pokračovali vlakem do Káhiry, pak parníkem proti proudu Nilu do Súdánu, kde je vyzvedla auta a dovezla na farmu,“ popisuje Markéta Slabová.

Manželé Schwarzenbergovi byli v Africe naposledy v roce 1949. Tehdy se tu Adolfovi udělalo špatně a byl převezen do Itálie, kde počátkem 1950 zemřel.

Autoři knihy našli pro svou publikaci vzácné dobové fotografie a získali i autentické vzpomínky. „Měli jsme obrovské štěstí, že se nám podařilo najít dámu, která žila na farmě v Keni asi dvacet kilometrů od pozemku Schwarzenbergů. Byla to dcera původních farmářů, kteří se přátelili a stýkali se šlechtici. Je jí už přes 90 let, ale díky výborné paměti nám řekla ještě spoustu zajímavých informací,“ dodala Markéta Slabová.

Knihu Poslední ráj Adolfa Schwarzenberga vydalo Národní zemědělské muzeum v Praze. Více si o ní poslechněte v pořadu Literární matiné v odkazu výše.