Sbližování s děvčaty v Kuří se odehrávalo za nocí u oken. Úspěch prý závisel na umění přemlouvat

Původ vesnice Kuří je prastarý. „Původně ji vlastnili Rožmberkové, kteří roku 1433 prodali platy ze vsi klášteru ve Vyšším Brodě. To byla jedna část vsi, ta větší, a byl tu také dvorec, který byl samostatným zemským statkem,“ přibližuje Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.

V době, kdy statek spadal pod krumlovskou prelaturu, byly některé pozemky pronajímány a přibyli noví obyvatelé. Později podobným způsobem pronajímali pozemky a louky také majitelé statku Kuří, takže okolo dvora vznikla samostatná kolonie.

Jména dávných obyvatel uvádí například soupis poddaných podle víry z roku 1651, který vydal Národní archiv v Praze. „V Kuří tehdy žilo devadesát klášterních poddaných starších jedenácti let. Nejstarším obyvatelem byl osmdesátiletý Jan Kaispauer, jinak zde byla příjmení Glaser, Jungwirth, Schwingenschlegel, Walter, Blaško, Holzer, Sonnberger, Mach, Aichinger, Jakš a další,“ vyjmenovává Alois Sassmann.

Čtěte také

Pramen na lesní cestě přinesl do Dobré Vody na Novohradsku život. Proudili sem poutníci, vzniklo městečko

Život lidí v Kuří více přiblíží stará kronika sepsaná rodákem Janem Weglerem. „Můžeme se tam dočíst zajímavé věci z doby před sto lety. Pan Wegler například píše: Dalo by se čekat, že venkovští hoši byli rádi, když se po těžké denní práci dostali večer do postele. Ale nebylo tomu tak. Naopak, večer nemysleli na spaní, ale šlo se k dívkám na okukování oken,“ cituje Alois Sassmann.

Ano, pánbůh stvořil děvčata pro lásku, píše se doslova v kronice. „Na celém světě se provádí sbližování s děvčaty jinak. U nás doma v Kuří jsme chodili koukat do oken. A to nebylo tak jednoduché. Bez přípravy jsme se nemohli k oknu svojí krásky odvážit. Nejdříve jsme se museli naučit nazpaměť celou řadu takzvaných okenních průpovídek. Jestli budeme od ctitelky vyslyšeni a dostaneme její ruku do dlaně, to záleželo na způsobu naší mluvy a umění přemlouvat,“ líčí dále autor.

V dějinách Kuří má své místo i zdejší židovská komunita. Když císař Josef II. dovolil židům, aby se v omezeném počtu usadili i na venkově, přišla do vsi jedna rodina, kterou následovaly další. „Většinou se jednalo o židy ze severního Německa. Majitel statku jim nabídl, že u něho mohou být za roční plat 30 zlatých. Během let vznikla v Kuří izraelská obec, jejíž příslušníci mohli bydlet v panských domcích a odtud provozovat svoje obchody,“ doplňuje Alois Sassmann.