Saturn, Jupiter, Mars a nakonec i Merkur můžete postupně spatřit na obloze během říjnové noci
Čtyři planety mohou pozorní pozorovatelé spatřit na noční obloze během měsíce října. Jak dodává jihočeský astronom Miloš Tichý, planety jsou navíc vidět průběžně, takže si přijdou na své ti, kdo chodí pozdě spát, i ti, kdo brzy vstávají.
„Když se začne stmívat, nad jihem se objeví taková jasná hvězdička. Ale to není hvězdička, to je planeta Saturn, která je pozorovatelná v první polovině noci. Hned po ní vychází Jupiter, největší planeta sluneční soustavy, a je vidět po celou noc kromě jitra,“ popisuje Miloš Tichý.
Po Jupiteru následuje Mars. Vychází později, takže z večera vidět není, ale po zbytek noci už ano. „A dokonce můžeme během měsíce října spatřit i planetu Merkur, a to ráno nízko nad východním obzorem. To je na pozorování vlastně vzácná planeta, tvrdí se, že třeba Kepler, i když ji zahrnoval do svých výpočtů, ji v životě neviděl,“ dodává astronom.
Poslední z pozorovatelných planet v říjnu vidět není. Venuše se schovává v záři Slunce a podle Miloše Tichého ji spatříme zase až na konci prosince.
Amatérských pozorovatelům oblohy radí nejprve zkusit najít největší planetu Jupiter. „Když si vezmete asi deseticentimetrový hvězdářský dalekohled, uvidíte krásně i jeho pruhování, a kdo bude pozorný, najde i galileovské měsíce,“ říká.
Související
-
Na konci října Měsíc vstoupí do novu a nastane částečné zatmění Slunce
Třetího října vstoupil Měsíc do první čtvrti a hned o den později se ocitl v přízemí, tedy nejblíže Zemi. V tu chvíli byl od naší planety vzdálen přesně 369 359 kilometrů.
-
Galileo jako první člověk spatřil měsíce planety Jupiter. Stačil mu k tomu primitivní dalekohled
Tři objekty, které Galileo Galilei zkoumal počátkem 17. století prvním dalekohledem, můžete vidět na obloze v měsíci září. Není k tomu ani potřeba složitá technika.
-
Během října přijdeme o 104 minut světla, doba slunečního svitu už klesne pod deset hodin
Na začátku října máme za sebou podzimní rovnodennost a blížíme se k zimnímu slunovratu. To znamená, že se dny stále zkracují. Slunce svítí už jen kratší část dne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
