Šafář, Nádvorník, Běhounek, Voborník, Smolík. Mnoho příjmení odkazuje k zaměstnání předků

Po úřednících na panstvích zůstala příjmení Regent, Vladař, Hejtman, Purkrábek a mnohá další. „Šafář či Šafařík rozděloval práci čeledi a dohlížel na ni. Je také známé příjmení Nádvorník, ten pečoval o pořádek na panském dvoře. Úplně totéž znamenalo příjmení Mejstřík nebo Hofmistr. Maštalíř se zase staral o konírnu,“ doplňuje Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.

K poměrně vysoké funkci odkazuje příjmení Rychtář, Richtr, Rychtařík. „Rychtáře dosazovala vrchnost, ti osvědčení zastávali funkci řadu let a mnohdy ji pak předávali synovi. Byli to vlastně takoví kontroloři. Měli sčítat dobytek, svolávat na robotu, řešili drobné spory mezi sousedy, mezní spory, urážky na cti,“ vysvětluje Alois Sassmann.

Ten, kdo dnes nosí příjmení Topič, měl nejspíš mezi předky služebníka, který obstarával vytápění na tvrzích, zámcích a rezidencích. „Pak máme třeba Běhounka, to je vlastně totéž jako německé příjmení Laufer, byl to panský sluha, který běžel před kočárem vrchnosti. Příjmení Forejt vzniklo z německého označení vozky, který řídil spřežení před panským kočárem. A Hejduk byl ozbrojený osobní sluha, který sedával vedle kočího,“ vyjmenovává genealog.

V lesním hospodářství vzniklo vedle Myslivce, Hajného, Myslivečka a Hejného třeba také příjmení Voborník. Šlo o člověka, který se staral o oboru. Čihař se zabýval lovem drobných ptáků. Smolík sbíral v lese smolu. Voskovec zpracovával vosk.

„Můžeme ještě zmínit Sládky a Kostelníky. I to jsou dnes známá příjmení. Hlavní povinností Sládka bylo vařit dobrá piva ze sladu, také zajišťoval opravu kádí a kotlů. A lidé s příjmením Kostelník, nebo také Kostelka, mají předka, který vykonával funkci správce kostelního jmění, měl dohlížet na zádušní příjmy,“ dodává Alois Sassmann.