S "Hostem do domu" za Tutanchamonem, Kapkou naděje nebo do světa sommeliérů

5. březen 2010

V prvním březnovém týdnu byli našimi hosty ředitelka Plaveckého stadionu v Praze Monika Bezděková, egyptolog a arabista Ladislav Bareš, houslista a dirigent Jan Talich, prezidentka Nadačního fondu Kapka naděje Vendula Auš-Svobodová a sommeliér Milan Krejčí. S Hostem do domu jsme se tak vydali za Tutanchamonem, Kapkou naděje, vážnou hudbou či např. do světa sommeliérů, kdy náš host, před našimi zraky a přímo ve studiu ČRo 2 - Praha, "sťal" hrdlo lahve nabroušenou šavlí!

Počasí ke koupání zatím příliš neláká. Ale pozor! Venkovní bazén Plaveckého stadionu v Praze je vyhřátý na příjemných 27°C, řekla nám v pondělí jeho ředitelka Monika Bezděková, která má "pod palcem" také sportovní centra Českého svazu tělesné výchovy. Mezi ně patří Sportovní centrum Nymburk, Sportcentrum Brandýs nad Labem a Lyžařský areál Zadov. K Podolí má osobní vztah, protože ho v mládí (stejně jako mnoho z nás) pravidelně navštěvovala. Už tenkrát se jí prý líbila stavba, zasazená citlivě do okolní přírody. Zahájena byla v r. 1959 a dokončena o 6 let později. Provoz celého kolosu je složitá záležitost.
"Alfou a omegou" každého plaveckého stadionu je čistota vody, nad kterou v případě Podolí bdí místní hygienická stanice. Voda se kontroluje několikrát denně.
S Monikou Bezděkovou jsme prozkoumali zázemí stadionu a vyzvěděli, co obnáší jeho "udržování v chodu". Protože je také zapálenou sportovkyní, nemohli jsme v pondělním rozhovoru pominout hodnocení našich úspěchů (i neúspěchů) na ZOH v Kanadě.

Monika Bezděková

Narozdíl od Egypta v Česku žádné pyramidy nemáme. Přesto se u nás našlo (a stále nachází) mnoho vědců a nadšenců, kteří egyptologii zasvětili doslova celý svůj život. Jedním z nich je egyptolog a arabista Ladislav Bareš, který je specialistou na egyptskou archeologii a podílí se na výzkumu šachtových hrobek v Abúsíru.
Historie ho prý lákala už v dětství, ale svému oboru se začal věnovat až během studií na FF UK v Praze. Na svou první cestu do Egypta v r. 1974 si dobře vzpomíná. Jak řekl v úterním rozhovoru, odjížděl tam jako "vyjukaný student", který měl hlavně pomáhat při překladech z arabštiny. Jeho pocity, když poprvé "stanul na zemi, o které dříve jen četl," se prý dají těžko popsat. Poprvé tam pocítil "velikost lidstva, které už v tehdejší době bylo na vysoké úrovni poznání a je jedním z hlavních zdrojů naší současné civilizace".
Málo se ví, že "od starých Egypťanů" pochází např. dnešní základní uspořádání kalendáře nebo rozdělení dne na 24 hodin. Skoro nikdo neví, že z hieroglyfů jsou odvozena některá písmena abecedy, jako třeba "m" a "n".
Kromě zajímavostí a nejnovějších poznatků o faraónu Tutanchamonovi, bohatých pohřebních výbavách králů a rituálech starých Egypťanů, se náš host s námi podělil o své zážitky z cest a zkušenosti s hledáním hrobek. "Ty už dnes nejsou dílem ani štěstí, ani náhody. K jejich objevování se používají moderní způsoby, jako satelitní snímkování a geofyzikální metody", dodal L. Bareš.

Logo

Příjmení Talich bude určitě mnohým povědomé. Dirigent Václav Talich proslavil Českou filharmonii, jeho synovec Jan Talich založil slavné kvarteto a prasynovec, náš středeční host, houslista Jan Talich junior má vlastní orchestr. Založil ho po návratu ze studií v Anglii a USA spolu se svými vrstevníky. Dnes se řadí ke špičkovým komorním tělesům v domácím i mezinárodním srovnání. Profesionalita hráčů zaručuje vysokou úroveň, která je kladně hodnocena domácí i zahraniční kritikou. Zvláštní místo má v repertoáru Talichova Komorního orchestru česká hudba, která "je skutečným fenoménem, který je ve světě neustále žádán". Obzvláště pak v interpretaci českých hudebníků. Podle Jana Talicha je to tím, že cizinci se v české hudbě složitě orientují. Proto je jejich interpretace českých skladatelů jiná. "Bez zázemí lidové hudby je těžké hrát např. díla L. Janáčka". On sám má obzvláště rád Mozarta a Dvořáka a s jejich nahrávkami by byl ochoten "nechat se zavřít na pustý ostrov".
Středeční hodinka rozhovoru s J. Talichem "utekla jako voda" a když si ho poslechnete sami ze záznamu, dozvíte se např. proč je kvarteto horší než manželství.

Jan Talich

Nadační fond pro pomoc nemocným dětem Kapka naděje slaví 10. výročí založení. I proto jsme ve čtvrtek pozvali do studia prezidentku této nadace Vendulu Auš-Svobodovou, která mj. vzpomínala na peripetie spojené s prvním milionem, který pro nadaci získala.
Fond prý vznikl "z čirého fandovství" a touhy pomáhat nemocným dětem. Teprve později jí ale došlo, jak náročná marketingová práce to je. Projekt musí mít svůj cíl a získávání peněz není jednoduché, jak se to na první pohled může zdát. "Nefunguje to tak, že někde rozkopnu dveře, řeknu kdo jsem a z rohu hojnosti se začnou sypat peníze", ujistila moderátorku Zuzanu Burešovou.
Fond má projektů hned několik a sponzoruje více než 30 dětských oddělení v celé republice. Část peněz směřuje na zakoupení nových lékařských přístrojů a výzkum různých zhoubných onemocnění. Žadatelů o příspěvek je hodně a prý se ozývají i "soukromníci". V těchto případech je ale fond velmi opatrný. Kdysi prý zaplatili (jak byli přesvědčeni) bazén pro rehabilitaci dítěte a až následně zjistili, že se jedná o majitele penzionu.
V. Svobodová často navštěvuje také dětská onkologická oddělení. Reakce děti jsou podle ní různé. Některé se stydí, další jsou nadšené a pro některé je "princeznou z pohádky". Jak řekla, "nechce být ale pro děti symbolem nemoci, ale pomoci".
Podělila se s námi také o svojí vizi do budoucna. S Kapkou naděje by se chtěla "rozrůst na Slovensko" a pomáhat nemocným s Alzheimerovou chorobou.

Vendula Svobodová

Nastal pátek a my si chtěli s nastávajícím víkendem již pouze "užívat a degustovat". Ti, kdo měli možnost sledovat vysílání ČRo 2 - Praha prostřednictvím webových kamer, prožili vskutku velkolepé zahájení. Sommelier a zároveň náš host Milan Krejčí, sťal přímo před zrakem moderátora Tomáše Voženílka hrdlo láhve sektu, a to technikou sabráž, tedy pomocí nabroušené šavle! Po tomto aktu jsme se dozvěděli, že lom byl čistý, sekt neukápl, a to i přesto, že v samotné láhvi je tlak několikanásobně vyšší, nežli např. v pneumatikách menších automobilů. A jak se to podařilo? Podrobnosti triku i samotnou historii "sabráže", která pochází původem z Francie, nám pak prozradil vicemistr Evropy v této disciplíně pro rok 2009.
U sklenky šampaňského poté "uvedl na pravou míru" konzumaci vína v brzce odpoledních hodinách(:-)) (V již zmíněné Francii dovedou lahodný mok vychutnávat doslova po celý den. Stejný názor zastával i kolega Tomáš Voženílek.)
I v Česku můžeme najít kvalitní personál a restaurace, kde je vyškolený personál schopný doporučit vhodné víno odpovídající vybraným pokrmům. Mohlo by se zdát, že profese "ochutnávače vín" je nabitá jen příjemnými okamžiky. Nemáme se prý nechat zmást ... "Profesionální přístup znamená vysokou náročnost s nejistou pracovní dobou, která přináší komplexní přístup k vysoké gastronomii. Vše dohormady pak představuje hodiny a hodiny tvrdé dřiny. V neposlední řadě je potřeba zmínit i "trpký" úděl partnerek sommeliérů," posteskl si M. Krejčí.

Milan Krejčí
autoři: Jan Sklenář , eh
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.