S hledači pokladů bychom měli umět spolupracovat, říká archeolog

6. říjen 2015

Pro archeology patřily jižní Čechy dlouho k podceňovaným regionům. V posledních letech se však ukazuje, že i zde se skrývá mnoho vzácností. Mezi výjimečná naleziště patří například oblast u obce Rataje na Bechyňsku, kterou už druhým rokem zkoumá se studenty a kolegy archeolog Ondřej Chvojka.

„Jedná se o velice zajímavou lokalitu z mladší a pozdní doby bronzové, z období zhruba 1100 až 900 před naším letopočtem. Tehdy bylo v jižních Čechách poměrně silné osídlení. Lokalitu u Ratají označujeme jako rovinné sídliště,“ vysvětluje.

Dosavadní průzkumy už ukázaly, že se zde vyráběla keramika, protože archeologové narazili na nebývalé množství nádob, střepů a podobně. Obyvatelé sídliště také zpracovávali obilí a pěstovali různé druhy obilovin a luštěnin. To všechno mohou i dnes odborníci zjistit díky analýze organických zbytků, které mnohdy nejsou ani na první pohled viditelné.

Oblast navíc ještě není ani zdaleka prozkoumaná. „Určitě se tam budeme vracet. Za sezonu jsme schopni prozkoumat do deseti objektů, pozůstatků příbytků či zásobních děr, ale podle odhadů jsou tam takových objektů stovky. Takže máme řadu let co dělat. Navíc nám maximálně vychází vstříc obec i majitel pozemku,“ doplňuje Ondřej Chvojka.

Jižní Čechy měly podle něj dlouho u archeologů pověst nepříliš zajímavého regionu, ale to se v posledních mění. „Začalo se ukazovat, že jižní Čechy jsou stejně významné jako jiné regiony. Jedním z důkazů jsou právě Rataje. Tam jsme ostatně nezamířili úplně náhodou. Bechyňsko je už od 19. století známé jako území bohaté na mohyly, tedy hrobky, a je jasné, že tam, kde jsou mohyly, muselo být i nějaké souvislé osídlení,“ vysvětluje archeolog.

V jižních Čechách se podle něj také objevuje nebývalé množství pokladů, fenoménem regionu jsou mohyly a zaujal také nález v Březnici u Bechyně. Zde se skrývalo deset dlouhých žlebovitých objektů. Odborníci dodnes s určitostí neví, k čemu sloužily.

Detail hrotu kopí, které nalezl hledač pokladů Miloslav Donda na Prachaticku

Ondřej Chvojka působí v Jihočeském muzeu a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Výzkumů se tak často účastní i studenti, kteří se učí archeologické práci. Nálezy poté převezou na univerzitu, kde je laboratorně ošetří, a nakonec předají do sbírky muzea. Zde se chystá nová stálá archeologická expozice a pořádají se také různé krátkodobé výstavy v dalších muzeích a obcích.

Velkým tématem v archeologii poslední doby jsou amatérští hledači pokladů s detektory kovů. Ondřej Chvojka si myslí, že je potřeba především odlišit ty, kteří mají zájem o historii a baví je hledat, a ty, kteří předměty vyzvedávají ze země a snaží se s nimi obchodovat. „Domnívám se, že s tou první skupinou lidí musí archeolog umět spolupracovat a poučit je,“ říká.

„Pokud si někdo detektor pořídí a chce si projít nějaké to políčko, tak je nejlepší domluvit se s archeologem. My stále častěji spolupráci využíváme, protože tito lidé mnohdy najdou něco, co by do pár let zmizelo. Nejdůležitější ale je, aby nepoškodili nálezové okolnosti – to znamená předmět nesmí vyndávat ze země. Měli by zavolat archeologovi, ten si předmět vyzvedne sám, správně to zdokumentuje a odebere vzorky. To je mnohdy důležitější než samotný předmět,“ zdůrazňuje.

Nikdo nemá právo si nalezený historický předmět přivlastnit. Jedná se vlastně o krádež. Naopak poctivci mohou dostat odměnu. Každý má automaticky nárok na nálezné, které vyplácí krajský úřad.

autoři: Andrea Poláková , Jana Urbanová
Spustit audio