Rychlost změny klimatu je za polárním kruhem jasně vidět, říká spoluzakladatel arktické výzkumné stanice Oleg Ditrich
V zimě neustálá tma, v létě zase pořád světlo. To je jedna ze strastí, kterou přináší život na arktickém souostroví Špicberky. Víc než dobře ho zná Oleg Ditrich, spoluzakladatel České arktické výzkumné stanice Josefa Svobody ve městě Longyearbyen. Na Svalbardu pobývá pravidelně od roku 2009.
Když za polární kruh na souostroví Špicberky dorazil úplně poprvé, bylo to v době letního slunovratu. Polární den se mu tak ukázal v plné síle. Čestný člen České parazitologické společnosti Oleg Ditrich tam tehdy vyrazil spolu s biologem Josefem Elsterem. Oba měli jediný cíl – vybrat vhodné místo pro Českou arktickou výzkumnou stanici.
„Byl to velmi silný zážitek. V kempu jsme si postavili stan. Když člověk na vlastní kůži zažije, že to slunce v noci udělá opravdu jen takové symbolické kolečko a vůbec nezmizne, je ten osobní prožitek samozřejmě úplně jiný, přestože jsme z literatury věděli, co nás čeká,“ vypráví dlouholetý pracovník Centra polární ekologie Jihočeské univerzity.
Čtěte také
Od té doby se na Svalbard pravidelně v létě vrací. Stálé světlo mu prý nedělá problém. „Většinou jsem tam večer tak unavený, že usínám za plného světla a nic si nezatemňuji, ani nepoužívám klapky přes oči. Zažil jsem taky polární noc, ta je mnohem horší. Prý může vyvolat deprese, ale já tam v zimě nikdy nebyl výrazně delší dobu. Krize údajně přichází tak po měsíci, nicméně se tomu můžete bránit třeba používáním světel s denním spektrem,“ líčí Oleg Ditrich.
Právě za polárním kruhem je podle něj nejlépe patrná rychlost změny klimatu. V blízkosti terénní stanice českých polárníků na Svalbardu se například nachází výrazný ledovec, jehož část kdysi dosahovala až k mořské hladině. Masiv ovšem ustupuje víc a víc.
„Každoročně po našem návratu jsme viděli, jak ten ledovec ustoupil o desítky, někdy možná i stovky metrů. Na pobřeží, kam kdysi ještě sahal, se dá dneska zakotvit člunem a projít se tam pěšky. Ustupuje velmi silně. Některé pevninské ledovce za tu dobu, co tam jezdíme, dokonce úplně zmizely. Zbyl z nich jen takový potůček,“ popisuje parazitolog.
Proč si Oleg Ditrich přivezl ze Svalbardu tlusté střevo polární lišky? A jaké dezinformace mezi lidmi nejčastěji kolují v souvislosti s parazity? Celý rozhovor s vědcem si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
