Růže a prsten. Pohádkové příhody prince Vavřína a prince Bulky pro malé i velké

23. prosinec 2022

Král Panděros, vrchní dáma Křunďasová, víla Černohůlka, král Hrdinos, ministerský předseda Mrzoutos, ale i princezny a princové vystupují v pohádkovém příběhu, v němž nechybí jemná ironie a humor. Knihu Růže a prsten, čili příhody prince Vavřína a prince Bulky napsal klasik anglické literatury William Makepeace Thackeray.

Účinkují: Marek Eben, Barbora Hrzánová, Věra Kubánková, Lukáš Hlavica, Rudolf Pellar
Připravili: Rudolf Matys, Jan Petrásek
Napsal: William Makepeace Thackeray
Překlad: Radoslav Nenadál
Zvukový mistr: Tomáš Gsöllhofer
Režie: Petr Adler
Natočeno: v roce 1997

Němohra pro velké i malé děti vyšla poprvé v roce 1855. Rozhlasová verze pochází z roku 1997. Účinkují v ní Marek Eben, Barbora Hrzánová, Lukáš Hlavica a další.

William Thackeray (1811-1863) prožil rané dětství v Indii, kde se narodil. Pocházel ze zámožné rodiny, otec byl anglickým koloniálním úředníkem. Jako šestiletý chlapec byl poslán do soukromé internátní školy v Anglii. Traumatické zážitky z tohoto období využil při psaní.

Studium na univerzitě v Cambridge William Thackeray nedokončil, místo toho podnikl studijní cestu po Německu, v Londýně studoval práva, v Paříži kresbu a grafiku. Nějaký čas žil bohémským životem, ale po úpadu banky, v níž měl uložen svůj majetek, se živil jako karikaturista, ilustrátor a novinář. Začal se věnovat literární tvorbě.

Jeho zřejmě nejznámějším dílem je román Jarmark marnosti, který v letech 1848 a 1849 vycházel jako četba na pokračování v časopise Punch. Satirická kritika anglické společnosti první poloviny 19. století čtenáře zaujala a dnes je román považován za klasické dílo anglické literatury. Do češtiny byl poprvé přeložen v roce 1880.

Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.