Rudolf Kögler, autor první naučné stezky u nás

Rudolf Kögler se už od mládí zajímal o botaniku i astronomii a především o geologii. Těmto vědám se věnoval na úrovni, které si prý cenili i odborníci. Prováděl například astronomická pozorování pro hvězdárnu v Curychu.

Významným Köglerovým počinem z oblasti geologie bylo vytvoření jedinečné plastické geologické mapy na zahradě jeho domu v Zahradách. Mapu osadil autentickými horninami z geologicky velmi zajímavého okolí Vlčí Hory. Součástí zahrady bylo také alpinium. Veřejnosti ji otevřel v roce 1937.

Snad během práce na geologické mapě přišel Rudolf Kögler na myšlenku vybudování naučné turistické stezky. Za finanční podpory Německého horského spolku pro severní Čechy, Alpského spolku Žitava – Varnsdorf, několika obcí a soukromých dárců vytvořil 12 kilometrů dlouhou vycházkovou trasu.

Začínala u Doubice a pokračovala přes Kyjovské údolí až na Vlčí horu. Byla osazena sedmdesáti tabulemi s geologickými, botanickými, zoologickými a vlastivědnými informacemi. Veřejnosti byla zpřístupněna v říjnu 1941 a rychle si získala oblibu.

Köglerova stezka - rozcestník|foto: Stanislava Brádlová

Byla první naučnou stezkou v Čechách a na Moravě. Rudolf Kögler na ní zájemce osobně provázel. Po válce chystal také české znění informačních tabulí, ale doba dalšímu rozvoji stezky nepřála.

Když v roce 1949 Kögler zemřel, začala chátrat, i když vždy existovaly snahy ji obnovit. Ty byly ovšem úspěšné až v prvních letech nového tisíciletí, kdy se Köglerovu naučnou stezku podařilo obnovit a prodloužit. Přístupná je stále i Köglerova geologická mapa v jeho někdejším domě Zahradách č.p. 30. Od května do září je otevřena od neděle do čtvrtka.

Rudolf Kögler wurde am 12. März 1899 in Schönlinde geboren. Nach dem Studium-Abschluss an der „Fachschule für Wirkerei bekam er mit 16 Jahren die erste Anstellung als Stricker in der Strickerei des Textilunternehmers Philipp Michel in Gärten und Warnsdorf. Schon seit seiner Kindheit interessierte sich Kögler um die Natur. Er beschäftigte sich mit der Astronomie, Geologie und der Pflanzenwelt seiner Heimat. Und zwar auf so einem Niveau, welches Fachgelehrte schätzten. Er führte auch z.B. astronomische Beobachtungen an der „Eidgenössischen Sternwarte in Zürich“ durch.

In seinem Garten in Gärten schuf Kögler eine einmalige geologische plastische Karte. Der Garten wurde mit authentischen Gesteinen aus der Umgebung vom Wolfsberg ausgestattet, welcher geologisch sehr interessant ist. Teil des Gartens war auch ein Alpinum. Der Öffentlichkeit wurde er im Jahre 1937 zur Verfügung gestellt. Sein größtes Verdienst besteht darin, dass er den ersten geologischen Lehrpfad in Böhmen anlegte. Mit der finanziellen Unterstützung des Zittauers und Nordböhmischen Alpenvereins und privater Spender entstand ein 12 Kilometer langer Wanderweg.

Köglers Lehrpfad“ fing am Kalkofen an der Straße von Daubitz an, führte weiter nach Schönlinde, bei den Jura-Kalksteinbrüchen. Von dort führte er über Khaa ins Khaatal und endete schließlich in Gärten am Wolfsberg. Der Pfad wurde mit siebzig Tafeln ausgestattet, mit geologischen, botanischen, zoologischen und heimatkundlichen Informationen. Der Öffentlichkeit wurde der Pfad im Oktober 1941 übergeben und wurde schnell beliebt. Rudolf Kögler begleitete persönlich die Besucher. Nach dem Kriegsende wollte Kögler die Infotafel auch mit tschechischen Texten versehen, aber die Zeit nach dem Krieg erlaubte es nicht.

Als Rudolf Kögler im Jahre 1949 starb, fing der Pfad an zu verfallen, auch wenn es Bemühungen gab ihn wiederzubeleben. Das ist aber erst in den ersten Jahren des neuen Jahrtausends gelungen. Der Pfad wurde restauriert und verlängert. Zugänglich ist auch die geologische Karte in seinem ehemaligen Wohnhaus Nr. 30 in Gärten. Sie ist von Mai bis September immer von Sonntag bis Donnerstag offen.