Rozhovor s autory knihy o krumlovské Křížové hoře

KNIŽNÍ TIPY

Josef Škvorecký: Příběh inženýra lidských duší
3. ledna právě před rokem zemřel Josef Škvorecký. Nakladatelství Plus vydává k tomuto výročí knihu Příběh inženýra lidských duší, a to v jednom svazku v edici Michaela Špirita. Opět se tu setkáme se Škvoreckého autobiografickým hrdinou Dannym Smiřickým, který je ale už spisovatelem a vysokoškolským učitelem v torontské emigraci. Svět jeho nového kanadského domova se knize prolíná se vzpomínkami na mládí v Kostelci.Jak sám Škvorecký napsal, tato kniha „pokrývá asi třicet pět let života, příběhy se odehrávají v různých a velice sobě nepodobných místech na zeměkouli, v Čechách, v Německu, ve Spojených státech, v Kanadě.“

Příběh inženýra lidských duší (Josef Škvorecký) |foto: Nakladatelství Plus

Johanna Andrlová: Arabský hřebec
Hrdiny knihy české autorky spojuje láska k veršům ruské básnířky s tragickým osudem Mariny Cvetajevové. Příběh Nory, která přes doporučení lékařů váhá s potratem, se Marinina příběhu v některých bodech i zásadních otázkách dotýká. Johanna Andrlová není moc známá autorka, zatím jí vyšla – kromě této – ještě kniha Ahrimanova střela. Arabského hřebce vydává Dybbuk.

Arabský hřebec (Johanna Andrlová) |foto: Nakladatelství dybbuk

Jiří Hanibal: Osudová setkání
A ještě jeden původní český román, tentokrát z Knižního klubu. Táborský rodák Jiří Hanibal je známý spíš jako filmař, i když knih už napsal docela dost. Hlavně jsou to historické romány, ale ten nejnovější je výjimkou. Děj knihy Osudová setkání se odehrává v nedávné minulosti. Hlavního hrdinu Arna sledujeme od 50. let 20.století skoro až do současnosti: vyzkouší si dráhu lékaře i politika, ale sledujeme i jeho soukromý život a také příběhy mnoha dalších postav bezmála 300 stránkové knihy.

Osudová setkání (Jiří Hanibal)|foto: Knižní klub

Miroslav Komárek: Dějiny českého jazyka
Jedna spíše odborná kniha z nakladatelství Host: prof. Miroslav Komárek, bohemista působící na FF Univerzity Palackého v Olomouci, se ve své práci zaměřil na historii češtiny. Jeho Dějiny českého jazyka sledují tisíciletou minulost naší řeči, ať už jde o slovní zásobu, mluvnici nebo pravopis. Kniha zahrnuje některé autorovy starší práce, které se k širšímu okruhu čtenářů zatím nedostaly.

Dějiny českého jazyka (Miroslav Komárek) |foto: Nakladatelství Host

Zdeněk Justoň: Ekonomie přírodních národů
Nakonec novinka z nakladatelství Dauphin. Že je v našem moderním světě něco v nepořádku, tušíme všichni. Jak se ale stalo, že nás v době hojnosti a dostatku neustále trápí touha po stále větším množství peněz, kam se poděly hodnoty jako čest nebo osobní prestiž – tyto otázky si v knize Ekonomie přírodních národů klade Zdeněk Justoň. Velká výpravná kniha z edice Ethnos se věnuje hospodaření přírodních národů a sleduje i cestu, která dovedla moderní západní svět až do současného stavu. Autor je ekonom s velkým zájmem o kulturní a sociální antropologii.

Ekonomie přírodních národů (Zdeněk Justoň) |foto: Nakladatelství Dauphin

RECENZE Mileny M. Marešové

David Foenkinos: Něžnost
Šťastná láska je jistě jednou z nejúžasnějších věcí, které mohou člověka potkat. Není proto divu, že jestliže ji Nathalie najde, a posléze ztratí, její život to převrátí naruby. David Foenkinos vystudoval literaturu, napsal čtyři romány a za každý z nich získal nějakou francouzskou literární cenu. A právě on vepsal Nathaliin osud do své dosud poslední knihy nazvané Něžnost.

Něžnost (David Foenkinos) |foto: Nakladatelství Argo

„Nathalie,“ představuje ji v úvodu autor: „dospíváním prošla hladce, po přechodech pro chodce. Ve dvaceti letech chápala budoucnost jako příslib. Ráda se smála, ráda četla.“ Ještě se dozvíme, že dávala přednost smutným příběhům. A jeden zásadní ji potkal. Tedy nejdříve ji potkal ideální muž a s ním dokonalý láskyplný vztah. François oslovil Nathalii na ulici, ač to obvykle nedělal, a ona mu odpověděla, i když to nedělala nikdy. Jednoduché věci, náhody a shody okolností, to jsou základní hybatelé děje, který se jistě odehrává i jinde, než pouze na stránkách sentimentálních románů.

Právě na prostotě, na hladkém zapadání příčin a následků vystavěl David Foenkinos svůj příběh. Zároveň se přidržel ověřených literárních zásad. V tom je třeba autora ocenit – klasické drama dokázal transformovat do postmoderní současnosti. Potvrdil tím, že některé věci už dosáhly své dokonalosti a netřeba je měnit.

V knize o něžnosti je expozice, kdy se hlavní hrdinové potkají a zamilují. Vezmou se, ale jejich „žili spolu, dokud neumřeli“ má v tomto případě tragické vyznění – Françoise srazí auto a on zemře. Okamžiky „po katastrofě“ zachytil Foenkinos nejlépe, bezradnost třicetileté vdovy, které se zdánlivě zřítily veškeré dosavadní jistoty, chvíle, kdy se svět jakoby zastavil a náhle není jasné, kterým směrem se dál roztočí.

Cosi se ale přihodí a Nathalie potká dalšího muže, neatraktivního Markuse. Všechno začíná „nanovo“, ale protože do stejné řeky opravdu vstoupit nelze, vzájemné sbližování je komplikovanější a romantika méně třeskutá. Není třeba prozrazovat, jak vše dopadne, ostatně i Foenkinosův závěr je vlastně otevřený.

Možná je lépe zamyslet se nad tím, proč se stala veleúspěšnou právě tato kniha – proč zrovna zdánlivě otřepaný „křehký, poetický, humorný příběh“ o lásce? Protože je to ona idealistická představa, po níž podvědomě toužíme? Neboť chceme, aby svět fungoval, hezké věci se stávaly a dobro vítězilo? Protože krátké věty a dynamika vyprávění rezonují s dnešním zkratkovitým, obrazem podmíněným vnímáním? To potvrzuje fakt, že autor s pomocí svého bratra Stéphana dílo proměnil do filmové podoby.

Vše řečené je jistě platné a i když čtenáře občas nudí hladkost, s níž hrdinové vycházejí vstříc situacím, jež se pak nekonfliktně přelévají k závěru, ocení autorovu obratnost, s jakou zachytil věrohodnou běžnost. A že je to stejně historie tak trochu pohádková? Konec konců, nejen vztahy, city a něha, i lehká příměs kýče k životu patří.

NÁŠ HOST

Jarmila Hansová a Martin Gaži jsou autoři knihy, kterou na konci loňského roku vydali českobudějovičtí památkáři. Je to monografie nazvaná Svatyně za hradbami měst s podtitulem Křížová hora u Českého Krumlova v jihočeských a středoevropských souvislostech. Když se kniha před svátky křtila, přinesli s sebou autoři dalekohled, okuláry a mikroskop

Svatyně za hradbami měst (Jarmila Hansová a Martin Gaži)|foto: Národní památkový ústav

SOUTĚŽ
Opět soutěžíme o šest knih. Tentokrát nemáme žádnou hádanku, ale úkol: napište nám, jaký byl váš čtenářský zážitek minulého roku. Napište nám do týdne pár slov o knize, která se vám vloni líbila!