Rozbořený zámeček ve Skrytíně vstává z popela. Nový majitel u něj vytvořil místo pro setkávání
Zámeček Skrytín stojí na kopci nad Labským údolím na Děčínsku. Sto čtyřicet let stará stavba sloužila jako letní sídlo rodině ústeckého bankéře Ludwiga Heinricha Augsta Wolfruma. Po 2. světové válce a za minulého režimu ale zchátrala. Příběh zámečku se začal obracet k lepšímu, když ho získal Ústečan Martin Hausenblas, který se ho rozhodl zachránit.
Skrytín býval na začátku 20. století honosným sídlem, s bazénem a zahradami. Postupem času z něj ale zbyly jen ruiny. Co po sametové revoluci nerozkradli a nezničili vandalové, o to se postaral zub času. Zámeček dokonce vyhořel. Zdi se rozpadly a stropy propadly. Na ruině se časem objevila cedule s nápisem „Zákaz vstupu – vaší pomoci stačilo“.
Příběh zámečku má ale šťastný konec. Před patnácti lety se i s okolními pozemky stal majetkem Martina Hausenblase. Jeho vizí je stavbu opravit do původního stavu a přetvořit v domov a také v místo setkávání lidí. „Na začátku jsme jenom uklízeli,“ vzpomíná Martin Hausenblas. „Odvezli jsme odtud stovky nákladních aut odpadu a stavebního nepořádku všeho druhu.“
Dnes má zámeček novou věž se zvonem Václavem. Pracuje se také v interiéru, například na vystavění podlah a zcela zničených kleneb. Na louce za zámečkem je dispozici zázemí pro turisty, volně přístupné každému po celý rok. Pergola se stolem a lavicemi je vybavená vlastní malou elektrárnou v podobě solárních panelů. Lavice a stůl jsou také kolem ohniště s grilem. Dřevo na zátop je vždy k dispozici, stejně tak jako pískoviště a houpačky pro děti. „Letos vybudujeme ještě toalety a koupelny s teplou vodou, vše bude k dispozici zdarma,“ plánuje Martin Hausenblas.
Na Skrytín vede žlutá turistická značka z vlakového nádraží Dobkovice. Cestou na tříkilometrové cestě nahoru na Skrytín stojí několik odpočívadel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.