Rod prezidenta Háchy pocházel z obce Hrazánky na Písecku, dědeček byl rychtář a písmák, otec berní úředník
Za druhé světové války se často připomínal jihočeský původ prezidenta Emila Háchy. V roce 1942 dokonce vyšla reprezentativní publikace Jihočech Emil Hácha. Dozvídáme se v ní, že ačkoliv se Hácha narodil v Trhových Svinech, kořeny jeho rodu sahají do obce Hrazánky na Písecku, ležící v severním cípu dnešního Jihočeského kraje.
Rod Háchů patřil v Hrazánkách mezi sedláky a ve zdejších matrikách je doložen už od 18. století. Prezidentův pradědeček i dědeček zde působili jako rychtáři.
Dědeček Jan byl navíc vyhlášený písmák – už v polovině 19. století odebíral noviny a lidé z širokého okolí za ním chodili pro radu, ať už šlo o úřední záležitosti, zemědělství nebo osobní problémy. V revolučním roce 1848 byl dokonce určen jako náhradník zemského sněmu.
Janův syn Josef, otec budoucího prezidenta, odešel na studia a později vstoupil do státní služby. Stal se berním úředníkem – povoláním, které vyžadovalo vzdělání, přesnost a také ochotu často měnit působiště.
Po svatbě s Marií Klausovou získal místo v Trhových Svinech. Právě tam se v roce 1872 narodil syn Emil, budoucí právník a později i prezident republiky.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
