Říká se jí Havraní věž, ale jmenuje se Rabenštejnská, nejspíše po Wolfgangu Rabensteinovi
Rabenštejnská věž stojí na okraji historického centra Českých Budějovic. Je jednou ze dvou dochovaných hradebních věží, měří 16,6 metrů a má čtyři patra.
Ačkoliv se jí také říká Havraní věž, původ názvu bude nejspíše jiný. Předpokládá se, že pojmenování má vztah k Wolfgangu Rabensteinovi, mnichu z dominikánského kláštera. Není ale známo, zda byl jejím majitelem, obyvatelem nebo donátorem při stavbě.
V únoru 2020 vyhrál spolek Umění ve městě výběrové řízení k užívání věže a přilehlých prostor pro nekomerční účely.
Spolek tu otevřel prodejnu, infocentrum, v přízemí pořádá autorské výstavy větších formátů, podkroví upravil na minigalerii. V místě bývalého obchodu pořádá workshopy a dílny, k dispozici je tu tiskařský lis, pec na keramiku a porcelán. V horním patře s dřevěnými trámy se konají semináře. Po zrušení parkoviště pod věží vzniklo venkovní pódium.
Více si poslechněte v reportáži natočené přímo ve věži.
Související
-
Černá věž byla původně světlá. První obchodní dům stál v uličce, které si dnes mnozí ani nevšimnou
Mezi nejstarší a nejvýznamnější ulice v Českých Budějovicích patří Krajinská. Stojí v trase bývalé důležité obchodní stezky. Ta vedla z Prahy a odsud pokračovala na Linec.
-
Budějovičtí měšťané mohli koupit v dražbě majetek kláštera, mimo jiné i Sokolský ostrov
Když na konci 18. století císař Josef II. nařídil zrušení třetiny klášterů, znamenalo to i konec dominikánského řádu v Budějovicích. Jeho majetek se rozprodával v dražbách
-
Při nejničivějším požáru v historii Českých Budějovic shořelo přes 200 domů, 12 věží i chrám
Kdyby se jistý poručík před 380 lety nezranil ve střeleckém souboji, mohly České Budějovice vypadat jinak. Vojenskému ranhojičovi se totiž 24. července 1641 vznítila mast.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.