Řidič tuk-tuku ji poslal do chudé vesnice v Kambodži. Dnes tu díky ní stojí škola
Veronika Pospíšilová z Českých Budějovic se odmalička zajímá o jihovýchodní Asii. Studovala vietnamistiku a etnologii, v Asii vyučovala češtinu, cestovala, až ji osud přivedl do malé vesnice v Kambodži, kde se rozhodla pomáhat. Dnes tu díky Jihočešce mohou děti chodit do školy.
Když Veronika Pospíšilová poprvé přijela jako turistka do Kambodži, chtěla kromě měst vidět také venkov. Náhodou se setkala s řidičem tuk-tuku (motorizovaná tříkolka, používá se jako taxi), který ji poslal do své rodné vesničky Bantayrersey. „Tam jsem se ptala starosty, co by nejvíc potřebovali, a on řekl, že školu,“ vzpomíná.
Sice původně vůbec neměla v plánu organizovat nějakou dobročinnou akci, ale se starostou se domluvila, že se se pokusí vybrat 25 tisíc dolarů, díky nimž by škola v Bantayrersey mohla vyrůst. „Zaujalo mě, že tam opravdu lidé nemají vzdělání a chodit do školy není samozřejmé. Proto jsem se rozhodla pomoci,“ dodává.
Peníze začala shánět hned po návratu do Čech. Založila občanské sdružení Hvězdice a potřebnou částku nashromáždila asi za devět měsíců. „Kamkoli jsem šla, přemýšlela jsem, jak by se tam mohlo vybrat něco pro Kambodžu. Kromě toho, že jsem obcházela sponzory, pomohla mi maminka, bratr a kamarádi. Navlékali jsme třeba po nocích náramky a ty pak prodávali, nebo pořádali akce, na nichž se ženy nechaly nalíčit a celý výtěžek šel na školu. Hrozně důležité bylo najít lidi, kteří mi pomohou zadarmo,“ popisuje.
Nakonec se podařilo. Peníze přešly z transparentního účtu do Bantayrersey a začala stavba školy. Tu Veronika Pospíšilová osobně otevřela loni v říjnu a za pár dnů tu rozdají vysvědčení za první školní rok.
„Připravili jsme tři třídy, kam by mělo chodit sto dětí, ale zatím fungují jenom dvě, protože se ukazuje další problém té oblasti. Místní rodiny jsou velmi chudé, a když dítě začne chodit do školy, znamená to ztrátu jedné pracovní síly. Vzdělání je tam luxus. Takže postavením školy pro mě projekt rozhodně neskončil, teď se snažím získat prostředky na stipendia, aby do školy mohly chodit opravdu všechny děti,“ komentuje.
Stále spolupracuje s řidičem tuk-tuku, který ji na osudové místo poslal, i se starostou. Ti se snaží přesvědčovat rodiny, aby děti do školy poslaly. Škola poskytuje základní vzdělání, ale Veronika Pospíšilová tu také už od první třídy zavedla výuku angličtiny.
„Je to nádhera, když přijedete na místo, kde nebylo nic, maximálně banánovníky, a teď je tam škola. Nejde ale jen o to postavit budovu, je nutné nadále zajistit provoz a já už budu do Kambodži pravidelně jezdit asi celý život,“ uzavírá.
Celý rozhovor s Veronikou Pospíšilovou si poslechněte v záznamu vysílání v odkazu výše.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
