Recenze na novou knihu Jiřího Kamene

KNIŽNÍ TIPY

Daphne du Maurier: Neohlížej se, miláčku
Pro chvilku odpočinku se dobře hodí napínavé knihy slavné spisovatelky Daphne du Maurier. Její povídky vydává nakladatelství Motto pod názvem Neohlížej se, miláčku. Děj titulního a také úvodního příběhu této knihy se odehrává v Benátkách. Strašidelná kulisa umírajícího města bude asi trochu kontrastovat se současnou prázdninovou realitou. V tomto příběhu jsou Benátky místem plným opuštěných hotelů. Povídky a romány známé britské autorky se často blíží hororům a jen tak je neodložíte.

Neohlížej se, miláčku (Daphne du Maurier)|foto: Nakladatelství Motto

Gabriel Chevallier: Zvonokosy
Samozřejmě i slavné Zvonokosy mají za sebou mnoho setkání s českými čtenáři. Teď je vydává znovu Knižní klub v klasickém překladu Jaroslava Zaorálka. Autorem je lyonský spisovatel Gabriel Chevallier, který začal psát v roce 1925, když mu bylo třicet let. Do té doby zkoušel různé profese, dokonce byl jeden čas obchodním cestujícím, přestože nějaký čas studoval malířství. Humoristický román Zvonokosy mu nakonec přinesl slávu. Příběh o tom, jak si na malém městě poradí se budováním obecního záchodku, baví čtenáře po celém světě.

Zvonokosy (Gabriel Chevallier)|foto: Knižní klub

Robert Sak: Miroslav Tyrš
Českobudějovický historik Robert Sak už mnohokrát prokázal, že umí psát čtivě a poutavě. Jeho knihy se líbí i těm čtenářům, kteří by asi suchou odbornou práci odložili. V uplynulých letech pracoval na knize Miroslav Tyrš, kterou teď vydává Vyšehrad v edici Velké postavy českých dějin. Výsledkem je velká více než třísetstránková kniha, věnovaná jednomu ze zakladatelů Sokola – samozřejmě se zřetelem ke společenským a historickým okolnostem, které vznik sokolského hnutí provázely. Málo se asi ví, že sám Tyrš byl také výtvarný kritik a estetik, který toho hodně udělal pro českou kulturu. Knihu Roberta Saka Miroslav Tyrš doplňuje také výbor z Tyršových textů.

Miroslav Tyrš (Robert Sak)|foto: Nakladatelství Vyšehrad

Čeněk Zíbrt: Česká kuchyně za dob nedostatku
Neměli byste chuť na žábu nebo chutně upravený lišejník? Nejde o rozmařilost, ale o hlad: v nakladatelství Dauphin totiž právě vychází kniha klasika českého národopisu Čeňka Zíbrta Česká kuchyně za dob nedostatku. Není to špatné čtení, třeba i proto, abychom si uvědomili, co si pod tím slovem představili naši předkové. Zíbrt nás zavede do roku 1817, kdy v Evropě zavládla opravdová nouze. Dauphin už vydal také Zíbrtovu knihu Staročeské umění kuchařské.

Česká kuchyně za dob nedostatku (Čeněk Zíbrt)|foto: Nakladatelství Dauphin

Karel Cudlín: Osmdesát sedm magických míst Svaté země
Osmdesát sedm magických míst Svaté země se jmenuje kniha fotografa Karla Cudlína, která nás zavede do Izraele. Vychází v Academii v edici Průvodce a Cudlínovy snímky doprovodila textem jeho žena Eva. Setkáme se tu jak biblickou krajinou, tak i s moderní tváří této země .

Osmdesát sedm magických míst Svaté země (Karel Cudlín)|foto: Nakladatelství Academia

Stanislava Bumbová: Slavnost krále lva
Českobudějovická autorka Stanislava Bumbová napsala další knížku pro nejmenší čtenáře. Jmenuje se Slavnost krále lva a jsou to roztomilé a hravé texty, které děti seznámí s exotickými zvířátky. Velká písmena přečtou i začínající čtenáři.

Slavnost krále lva (Stanislava Bumbová)|foto: Nakladateství Grada

RECENZE Kryštofa Špidly

Jiří Kamen: Kinžál

Kinžál (Jiří Kamen)|foto: Nakladatelství Mladá fronta

Jiří Kamen, rozhlasový redaktor, dokumentarista a spisovatel, vydal své zatím nejrozsáhlejší dílo, román Kinžál s podtitulem Román o hledání ztraceného obchodníka s limonádou v africké pouštní válce. Jedná se o text značně digresivní povahy, je tedy plný dějových odboček, postřehů či vsuvek, kroužících kolem ústředního tématu, jímž je vypravěčovo pátrání po osudech svého otce, potažmo po širších rodových kořenech.

Struktura vypravování není tudíž v případě Kamenova románu nikterak pevná. Jde spíše o volný sled příběhů, historek, historických a faktografických exkurzů či úvah, jež z mnoha úhlů osvětlují rodové dějiny. Mimochodem s autorovou zálibou ve faktografičnosti jsme se mohli setkat už v jeho předchozích dílech, například v románu Hugo. Kamenův přístup přináší některé zřetelné výhody. Onen zdánlivě nezadržitelný proud řeči pomáhá uchovat si od jednotlivých událostí ironický odstup. Vážné se střídá s komickým, velké s malým – události dvacátého století s malými dějinami obyčejného člověka. Jde o princip v české literatuře hojně rozšířený, a to nejen u Bohumila Hrabala, ale i v literatuře zcela současné, například v románu Gumový betlém Jaroslava Kovandy.

Existence kinžálu, tedy jednoho z mála předmětů upomínajících na utajenou epizodu života vypravěčova otce, kterou je jeho účast v afrických bojích druhé světové války, se stává záminkou k další fabulaci, podobně jako další motivy roztroušené v textu. Jejich opakování má funkci jakýchsi orientačních bodů, jež pomáhají čtenáři udržet souvislosti široce koncipovaného díla. Stejným způsobem fungují i ustrnulé atributy jednotlivých skutečností – například činžák s protiatomovým krytem.

Způsob vypravování však v případě Kamenova románu naráží též na své limity. Jde vlastně o dílo, jež naplňuje jeden z předpokladů postmoderny, tedy o dílo otevřené. Lze do něj kudykoli vstoupit – ba jednotlivé kapitoly není nutné číst chronologicky a v díle se lze pohybovat značně libovolným způsobem. Na druhou stranu je však také možné jednotlivé pasáže přeskakovat, aniž by celkový přínos díla výrazně utrpěl. Jako by byl román až příliš štědrý. S postupem času tak čtenář trochu ztrácí zájem o osudy jednotlivých postav, které koneckonců někdy působí až panoptikálně ve své ustrnulosti a jednoznačné charakteristice, a zjišťuje, že mnohem zajímavější jsou ony faktografické exkurzy. Kniha například funguje jako velmi poutavý průvodce Kolínem, působivé jsou vybrané pasáže z dějin Nepomuku apod.

Sympatická je též autorova odvaha fabulovat na pozadí historických faktů a přiznejme, že například pikantnosti ze života Emy Destinové vyvolávají zvědavost. Samotného by mě zajímalo, jak je to s vytetovaným lvem na jejím břiše. Z dostupných zdrojů se lze dozvědět o dvojici hadů, snad krajt, vinoucích se od kotníku po stehna... Dále zdroje, nikoli však autor románu, mlčí.

Na druhou stranu, ani zde se autor nevyhne občasným drobným nepřesnostem – stanice Špičák není např. nejvýše položenou železniční stanicí na Šumavě, tou je Kubova Huť, ale to jsou detaily vskutku málo podstatné.

Kamenův román patří k těm typům textů, které lze otevřít na libovolném místě a začíst se do jednotlivých epizod, jako celek však nedokáže plně udržet pozornost a zájem čtenáře.

SOUTĚŽ

Správná odpověď: František Bernard Vaněk
Výherci: Z. Hnátová, P. Janeš, K. Cvachová, E. Kantorová, F. Pitra, K. Šantora
Nová hádanka: 24. 7. roku 1802 se narodil Alexandre Dumas. Určitě jste nezapomněli jména tří mušketýrů z jeho slavné knihy. Víte, který z nich se jmenuje stejně jako řecká hora s mnoha kláštery, kde žijí pouze muži?