Recenze na novou knihu básní Michala Horáčka

9. září 2012

Knižní tipy na nové knihy Grace McCleenové, Virginie Woolfové, Håkana Nessera, Ivy Málkové; Host: Dagmar Blümlová, překladatelka knihy ruského bohemisty Sergeje Nikolského o Haškově Švejkovi; Recenze Jaromíra Slomka na Český kalendář Michala Horáčka

KNIŽNÍ TIPY

Grace McCleenová: Skvostná země
Grace McCleenová pochází z Walesu a narodila se v roce l981. Její život zatím nebyl moc hezký: rodiče byli náboženští fanatici, očekávající Soudný den, ona sama byla dlouho nemocná a upoutaná na lůžko. Právě tehdy začala psát. V knize Skvostná země se odráží leccos z jejího vlastního života. Hlavní hrdinkou je totiž holčička, která si z osamělosti a smutku vytváří náhradní krásný svět. Dojemný příběh o dobru a zlu byl přeložen už do 16 jazyků.

Skvostná země (Grace McCleenová)

Virginie Woolfová: K majáku
Jestli jste ještě nečetli slavnou knihu Virginie Woolfové K majáku, můžete si pořídit vydání v překladu Kateřiny Hilské, v pořadí už třetí. Musíte mít ale na čtení čas a klid, protože jinak se v nesnadném textu a předlouhých souvětích ztratíte. Když ale vytrváte, odmění vás text, nad kterým budete dlouho přemýšlet. V první části se před námi otevře svět jedné rodiny a jejích několika přátel; důležitou roli tu hraje touha malého chlapce po cestě k majáku. Ve druhé části čas plyne a mnohé se změní. Posuneme se o deset let a prázdninový dům na břehu moře propadá zkáze. V závěru knihy se dětský sen – cesta k majáku – plní.

K majáku (Virginie Woolfová)

Håkan Nesser: Síť
Napínavou detektivku napsal švédský spisovatel Håkan Nesser . Jmenuje se Síť a je to příběh jedné záhadné vraždy. Zdá se, že pachatelem je manžel oběti – ten je ale sám vzápětí zákeřně zavražděn. Kořeny temného příběhu sahají hluboko do minulosti, ale sympatický komisař Van Veeteren se tím nedá odradit a zamotaný případ vyřeší – viník je na ráně, ale vsadím se, že ho neodhalíte. Jestli se chcete odpočinout, tahle knížka vás rozptýlí.

Síť (Hakan Nesser)

Iva Málková: František Hrubín – Z archivních fondů
Ve čtyřech kapitolách se autorka Iva Málková věnuje rodovým souvislostem, přátelským vztahům básníka i recepci jeho díla. Nevyhýbá se ani době, kdy byl Hrubín osočován a napadán.

František Hrubín – Z archivních fondů (Iva Málková)


NÁŠ HOST

Dagmar Blümlová je kulturní historička a vysokoškolská učitelka z Českých Budějovic. V Haškových stopách za Josefem Švejkem se můžete vydat s objevnou, zajímavou i zábavnou knihou ruského bohemisty Sergeje Nikolského, kterou přeložila a vydala pro české čtenáře.

V Haškových stopách za Josefem Švejkem (Sergej Nikolskij)


RECENZE Jaromíra Slomka

Michal Horáček: Český kalendář
V knížce nazvané Český kalendář se sešli, jak čteme na její chlopni, čtyři tvůrci: Michal Horáček, šedesátiletý „textař, esejista, spisovatel, novinář, producent a vystudovaný antropolog“, Jindřich Štreit, „dokumentární fotograf a vysokoškolský pedagog“, Daniela Iwashita, „bohemistka, literární redaktorka a publicistka“, a Vladimír Vimr, „malíř a grafik“.

Michal Horáček: Český kalendář

Svazek v měkkých deskách vydalo Nakladatelství Lidové noviny. Těžko říct, proč Michal Horáček, známý autor plytkých a kýčovitých písňových textů, jako je třeba Levandulová nebo S cizí ženou v cizím pokoji, má potřebu veřejně předvádět, že zvládá starou formu villonské balady. Údajně – to budou asi slova editorky Iwashity – „hledá v rámci villonské balady (…) co nejpestřejší možnosti variací. Pracuje s rozmanitými vrstvami češtiny, zkouší různé rytmy a rýmové sekvence.“ Editorka chrání Horáčkovy baladické pokusy jako kvočna kuřátka, připomíná i svoji roli při vzniku knihy („Volila jsem balady, které se mi jevily jako nejzdařilejší...“). Avšak editorčin podíl koneckonců není důležitý, kniha vyšla pod jménem Horáčkovým, nikoli jejím.

Když Vítězslav Nezval v polovině 30. let napsal a zveřejnil 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida, byla to hra – pro čtenáře i kritiky, protože Nezval svou knihu vydal anonymně. Nakonec ho, jak známo, z autorství usvědčil Karel Čapek. Proč však Michal Horáček dnes nalévá své verše do starodávného kadlubu, těžko říct. Aby si vyzkoušel schopnost skládat slova do veršů a hledal originální rýmy? Jenže ony moc originální nejsou. Dávat k sobě slova jako kolejišti–sídlišti–tržišti–kluzišti nebo bzučí–skučí–mručí, eventuálně zněl–chtěl–chvěl–směl či dých–pích–vzdych – to si přece velkou duševní námahu nežádá. A když už narazíme na rýmovou dvojici zdánlivě neotřelou, třeba ve vikýři – netopýři, vzpomeneme si, že už jsme se s ní potkali, s touto konkrétně u Jiřího Suchého.

„Žijeme v nádherné době,“ říká Horáček čtyřikrát v závěrečné baladě. Tak zní poslední verš sbírky, její pointa. Chtělo by se říci, že žijeme spíše v podivné době, když nakladatelství vcelku slušné značky vydá knižně takováto básnická cvičení, hodná leda domácích úkolů a seminární prezentace na nějaké škole tvůrčího psaní.


SOUTĚŽ

Odpověď na minulou hádanku: Charles Baudelaire
Výherci: M. Baštýřová, J. Čalounová, Z. Gajdošová , D. Kostěnec, V. Lencová, L. Záleská,
Nová hádanka: Osmdesátky by se dožil 13. září Radoslav Brzobohatý, a tak vám položím velmi snadnou otázku. Tento herec byl vynikajícím představitelem titulní role televizního seriálu, který natočil František Filip v roce 1971 podle knihy Aloise Jiráska. Jak se ta kniha i seriál jmenovaly?

autor: Hana Soukupová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.