Recenze knihy Doktorka z Boloně

KNIŽNÍ TIPY:

Robert Fulgum: Vzpomínky na jedno dobrodružství
Že americký spisovatel Robert Fulgum propadl tangu, to o něm ví celý svět, nebo alespoň ti, kdo ho čtou. Po nedávno vydané knize Drž mě pevně, miluj mě zlehka, příběhy z tančírny Century, je tu další taneční kniha. Jmenuje se Vzpomínky na jedno dobrodružství, opět ji vydává Argo a dočteme se v ní o jedné napínavé cestě do země tanga, totiž do Argentiny.

Max Kašparů: Naslouchat je víc než poslouchat
Max Kašparů je člověk mnoha zájmů a nejedné profese: kromě psychiatrické praxe se věnuje esperantu, ochotnickému divadlu a psaní knih. Také jej často slýcháme v rozhlase, konkrétně v pořadu Jak to vidí na stanici Český rozhlas 2. Právě jeho rozhlasové texty, doplněné ještě o některé novinové články, jsou základem nové knihy nazvané Naslouchat je víc než poslouchat. Max Kašparů se v ní vyjadřuje k mnoha různým tématům našeho dnešního světa. Vydává Cesta.

Markéta a Petr Veličkovi: Aleje české a moravské krajiny
Markéta a Petr Veličkovi jsou autory knihy nazvané Aleje české a moravské krajiny. Kniha vznikla na základě filmového dokumentu Ljuby Václavové a podtitul Historie a současný význam napovídá, že se autoři nevěnují alejím jen jako krajinotvornému prvku. Najdeme zde např. i úvahy o tom, zda aleje jsou či nejsou nebezpečné pro motoristy. Vydává Dokořán .

Čeněk Zíbrt: Pivo v písních lidových a znárodnělých
„Propí všecko, co můžeš, nebude soudu, až umřeš.“ nabádá nás jedna stará písnička z Plzeňska. Spolu s mnoha dalšími poklady pijácké lidové slovesnosti ji najdete v knize Pivo v písních lidových a znárodnělých, jejímž autorem je kulturní historik Čeněk Zíbrt. Jeho rozsáhlé pozoruhodné dílo čas od času připomíná nakladatelství Dauphin. Tentokrát tedy prvním dílem tohoto piva v písních, je jich tady na 250.

Logo|foto:Český rozhlas

Pavel Šrut a Galina Miklínová: Lichožrouti navždy
Nakladatelství Paseka vydává nové Lichožrouty. Roztomilá knížka pro malé i velké čtenáře od Pavla Šruta a ilustrátorky Galiny Miklínové je už v pořadí třetím pokračováním příběhů o tvorech, kteří nám kradou ponožky – tedy z každého páru jen jednu. Opět se setkáme s hrdiny předchozích knih a sledujeme jejich zamotané příběhy, vypravované Šrutovou vynalézavou češtinou se smyslem pro slovní vtip.Kniha se jmenuje Lichožrouti navždy.

TIP Z REGIONU

Audioknihy si získávají stále více příznivců a jedním z jejich největších vydavatelů je Radioservis, který čerpá z velké produkce Českého rozhlasu. Těší nás, že aktuálně sáhl po četbě, která vznikla v Českých Budějovicích. Jmenuje se Sestřelen, autorem je legendární válečný pilot František Fajtl a jde o jeho vzpomínky na dobu druhé světové války, kdy musel po nouzovém přistání podniknout nebezpečnou cestu okupovanou Francií až do Španělska. Četbu připravil a natočil Luboš Koníř s Jiřím Ornestem, trvá bezmála čtyři hodiny a já vám teď nabídnu malou ukázku.

RECENZE Karly Ladwigové

Wolf Serno: Doktorka z Boloně

Široký záběr románu Doktorka z Boloně může vzbuzovat dojem, že německý autor (narozen.v Hamburku roku 1944) je profesně spjat s medicínou. Není tomu tak. Začínal jako osvětlovač v divadle, sloužil u letectva a s psaním začal až jako ředitel reklamní agentury. Stálo to ale za to. V zahraničí ho proslavila úspěšná tetralogie Ranhojičova pouť, Lodní ranhojič, Ranhojičova mise a Ranhojičova láska. Medicína mu zřejmě učarovala pouze v rovině literární.

Poutavý příběh doktorky z Boloně autor zpracoval na pomezí tří žánrů: historického románu, literatury faktu a srdceryvné love story. Zasadil ho do poloviny 16. století, kdy odvrácenou tváří renesančního rozkvětu bylo tmářství zakořeněných pověr, čarodějnické procesy a inkvizice. To vše osudově poznamenává hlavní hrdinku románu Carlu, dceru chudé svobodné matky. Narodila se s tzv. ohněm na tváři, což se tehdy považovalo za znamení ďáblovo; pokud takoví jedinci neskončili na hranici, museli se podrobit exorcismu, tj. vymítání ďábla. Tato traumatická procedura přispěla k dívčinu rozhodnutí sloužit handicapovaným a stát se lékařkou – věc tehdy pro ženu zcela nemyslitelná. Začala pracovat v klášterním špitálu, sledovala potají přednášky a pitvy na boloňské univerzitě a po večerech studovala lékařské knihy. Neodmítla ani účast v misi na pomoc morem zasaženým Benátkám. Pro její znalosti a schopnosti si ji vybral jako asistentku při operacích věhlasný plastický chirurg Gasparo Tagliacozzi. Sledujeme s napětím peripetie jejich vztahu, zkomplikovaného silnou vzájemnou přitažlivostí, které zabrání nerovnost společenského postavení, nesouhlas Gasparovy matky, a dokonce odhalený incest…

Jako obratný fabulátor umí autor upoutat pozornost čtenáře až do poslední stránky nejen příběhem samým a výstižnými charakteristikami jeho hrdinů, ale daří se mu přiblížit atmosféru doby a zachytit inspirující fluidum i ducha boloňské univerzity a její vědecké elity. Hrdinka příběhu Carla je pozoruhodná svou obětavostí, empatií, talentem a schopností čelit ranám osudu. Originální roli sehraje její muslimský sluha a věrný ochránce Latif, kleštěnec, který morálně převyšuje mnohé příslušníky mužského pokolení. Charismatickou osobností Gaspara vzdal autor hold všem tehdejším učencům, kteří dokázali přes nepřízeň doby výrazně posunout lékařskou vědu kupředu. Šťastnou ruku měl i volbou oblíbené ich-formy vyprávění. Jeho plynulý tok však retardují detailní popisy léčebných zákroků a záplava odborných termínů, což ale pro někoho může být naopak zajímavé. Velkým kladem jsou tu např. dobové ilustrace operačních postupů při reparacích obličeje. A tak se kniha může líbit čtenářům ve všech třech rovinách, jež Wolf Serno svou fantazií i potřebnými znalostmi zdárně spojil dohromady. Na knihkupecké pulty se dostala v letošním roce v překladu Jany Pecharové a zásluhou Knižního klubu.

SOUTĚŽ

Správná odpověď: Erazim Kohák
Výherci: Z. Gajdošová, P. Janeš, B. Kadečková, V. Lovecká, M. Máchalová, J. Šípková
Nová hádanka: Tentokrát opět trochu obtížnější úkol : 27.5. 1863 zemřel spisovatel, který je dnes už skoro zapomenutý – snad jen v jeho rodném Veselí nad Lužnicí budou naši posluchači vědět hned, o koho jde. Má tam ulici i pamětní desku. Tento obrozenecký spisovatel, novinář a herec byl ve své době dost známý. Psal do Květů českých, Lumíru i České včely, založil časopis Paleček a vydával kalendáře, tehdy velmi populární lidové čtení. Byl to přítel J.K. Tyla a Alois Jirásek o něm píše ve své knize U nás.