Radovan Lipus a David Vávra: Šumné stopy jsou opožděnou splátkou dluhu

19. duben 2016

Jeden chtěl být architektem, druhý se jím skutečně stal. Nakonec se ale setkali jako režisér a herec u televizního projektu. Radovan Lipus a David Vávra připravovali od roku 1995 úspěšný cyklus Šumná města, na ten pak navázali Šumnými stopami.

Seriál Šumná města mapoval moderní architekturu v českých městech. S nápadem přišel Radovan Lipus. „Jedním z mých velkých snů kdysi bylo stát se architektem. Doma mám spoustu knih o architektuře a vždycky mě to bavilo se tím zabývat. Když jsem nastoupil jako režisér do Ostravy, bylo mi líto, že je taková nedoceněná coby metropole moderní architektury. Mluvil jsem o tom s Kateřinou Ondřejkovou z ostravského studia České televize a ta mi navrhla, abych napsal scénář k dokumentu,“ vzpomíná.

Tak vznikl první díl Šumná Ostrava. Jako průvodce si Radovan Lipus vymyslel postavu Žasnoucího architekta. Tuto roli nakonec díky tipu nabídl Davidu Vávrovi, herci známému z Divadla Sklep, který se ale skutečně živí jako architekt a hraní se věnuje až po práci.

„Předtím jsme se neznali, ale potkali jsme na podzim 1995 a od té doby to pokračuje, což je krásné,“ dodává Radovan Lipus.

A co vlastně znamená ono slovíčko šumná? „To je slovo, se kterým jsem na rodném Těšínsku normálně vyrůstal. Používalo se často, a to ve smyslu hezké, příznivé, ale ne jen krásné, je to něco, co má život, esprit, plnost, nějakou jiskru,“ vysvětluje režisér.

Šumná města skončila 66. dílem o Brně, symbolicky na letišti. Odtud se David Vávra vydává do zahraničí a začíná nový cyklus Šumné stopy. V něm se autorská dvojice věnuje dosud opomíjenému odkazu českých architektů ve světě.

„Šumná města vznikla i z potřeby dostat industriální architekturu na úroveň architektury barokní. Chtěli jsme ukázat, že nezáleží na stáří architektury, ale na její kvalitě. To se myslím podařilo, ale zdálo se nám, že tu stále chybí povědomí o českých architektech ve světě. Když překročí hranice, jako by upadli v zapomnění,“ dodává David Vávra.

Také podle Radovana Lipuse je práce českých architektů v zahraničí neprávem opomíjená. „Je to stejně absurdní jako kdybychom z dějin české literatury vyškrtli všechno, co napsal Komenský v exilu. Stavby, které stojí za hranicemi, jsou úplně vyloučené z dějin z architektury, není o nich zmínka ani ve skriptech. Seriál tedy považujeme za takovou opožděnou splátku dluhu,“ říká.

Šumné stopy se již vydaly do Japonska, na Balkán, do Izraele, Argentiny i Brazílie. V červnu se chystají do Rumunska. Každému natáčení předcházejí obhlídky míst. „Bez obhlídek v daném prostředí bychom ani nepochopili tu zemi. Můžete si sice něco hledat na Googlu, ale je třeba zažít atmosféru země a pak dohledat ty stavby. Vždy máme na místě spolupracovníka, pomáhají nám ambasády a česká centra,“ popisuje David Vávra.

Za svou práci dostali již Radovan Lipus a David Vávra několik ocenění. Šumná města i Šumné stopy mají ceny z různých festivalů, ale například i od bulharského ministerstva kultury. V zahraničních zemích se také konají speciální projekce.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.