Půvabné zástěry k doudlebským krojům vyráběl tkadlec v Čakově. Ve své době byly jen pro zámožné selky
Obec Čakov na Českobudějovicku je zmiňována již ve 13. století. Vesnice se pyšní památným kostelem svatého Linharta, z něhož pochází i několik pozdně gotických soch, jež jsou dnes uloženy v Alšově jihočeské galerii.
Méně známé je, že v Čakově působil od začátku 19. století tkadlec, který vyráběl jednoduché, ale půvabné zástěry k doudlebským krojům. Jsou charakteristické svislými barevnými proužky vytkanými z hedvábí a bavlny na lněné osnově.
Tyto zástěry se nazývaly nejčastěji čakovské, ale také zástěry dělané, kalcovské fěrtochy či předáky. Kromě Čakova se prý tkaly rovněž ve Velešíně, Milíkovicích, Straňanech nebo Slavči.
Jak napsala etnografka Jitka Staňková, čakovské zástěry jsou dokladem vyspělé úrovně místní lidové tvorby, neboť každá z tkaných zástěr je svým zpracováním unikátní. V době svého vzniku si je pořizovaly jen zámožné selky, chudší ženy se musely spokojit se zástěrou z levnějšího kanafasu. V druhé polovině 19. století byla jejich móda vytlačena zástěrami z hedvábných látek, jež se ovšem už zpracovávaly strojově a kupovaly na jarmarcích.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
