Půjde tři tisíce kilometrů přes Nový Zéland, chce tak získat peníze pro budějovickou Arpidu

„Jedná se o dálkovou pěší pouť na Novém Zélandu, dlouhou tři tisíce kilometrů. Já o sobě říkám, že jsem takový snílek s velkými plány, a už před třemi roky jsem podnikla jednu dálkovou pěší pouť, v Pyrenejích ve Španělsku, s charitativním přesahem,“ říká Anežka Pecháčková.

Ještě než vyrazila na svou první pouť, napadlo ji, že by zároveň mohla někomu pomoci. Spojila tedy síly s českobudějovickým centrem Arpida. „Prostřednictvím sociálních sítí jsme vyzvali veřejnost, aby si adoptovala moje virtuální kilometry. A fungovalo to. Záleželo vždy na každém, kolik kilometrů adoptuje a za kolik peněz. Já většinou vyzývám, aby adoptovali třeba kilometr za kilo,“ usmívá se.

Charitativní pouť úspěšně zvládla a o tři roky později si řekla, že je čas vydat se mnohem dál, a to na Nový Zéland. Zároveň chce opět stejným způsobem získat peníze pro centrum Arpida.

Čtěte také

Na dálkovou túru se vydává stále víc osamělých chodců. Často jsou to ženy, říká zakladatel Stezky Českem

Anežka Pecháčková vyráží na cestu už za pár dní, odletět by měla 9. prosince. „Budou to pro mě první Vánoce bez rodičů. Přestože jsem na cestách po většinu roku, tak na Štědrý den se snažím být doma. Bohužel letos mi to nevyjde,“ říká.

Putovat sama je výzvou, Anežka Pecháčková přiznává, že strach před cestou má. „Když jsem šla přes Pyreneje, strach tam byl taky. Já už od šestnácti let cestuji sama, jsem zvyklá spát venku, ale tohle bylo něco úplně jiného. Sama před velkou pěší poutí jsem se bála, ale potom to odeznívalo. Věřím, že teď to bude stejné. Bojím se zvířat, jako jsou hadi a medvědi, ti by na Zélandu být neměli. A pak se bojím tmy, nerada spím sama ve tmě, to mě tedy čeká víc jak 120 dní, ale věřím, že si zvyknu a bude to v pohodě,“ dodává.

Celý rozhovor s Anežkou Pecháčkovou, která se rozhodla putovat tři tisíce kilometrů po novozélandské stezce a pomoci dobré věci, si poslechněte v magazínu Dámská jízda.