Psí spřežení může pádit rychlostí až 60 kilometrů v hodině

15. prosinec 2015

Už skoro 25 let se Karel Petroušek se věnuje mushingu neboli jízdě se psím spřežením. Dokonce si vyšlechtil vlastní plemeno. Jeho základem je prý sibiřský husky. „U těch psů je nejdůležitější, aby byli přátelští k lidem. Já zaručuji, že pes nikoho nekousne, nikomu neublíží, maximálně vám vyskočí k obličeji, protože vás chce olíznout,“ říká.

Pro závody saňových psů se využívají čtyři základní plemena - sibiřský husky, aljašský malamut, samojed a grónský pes.

Během závodů spřežení často panují extrémní podmínky a zvířata potřebují speciální péči. Jak vysvětluje Karel Petroušek, například na Aljašce psi běží kvůli čtyřicetistupňovým mrazům ve speciálních botičkách. „Každé dvě hodiny se navíc psům botičky mění. Sníh je totiž přemrzlý a ostrý a psi by si poranili nohy,“ dodává.

Saňoví psi se mrazu a ledu skvěle přizpůsobili. „Vzduch na Aljašce má čtyřicet stupňů pod nulou a psi by si spálili plíce, proto dýchají přes ocas. Oni si vzduch předehřívají v ocase,“ vysvětluje musher a chovatel.

Pro spřežení není problém běžet dvě až tři hodiny v kuse. Psi navíc umí vyvinout poměrně překvapivou rychlost. Z kopce dokáže psí spřežení podle Karla Petrouška běžet rychlostí 50 až 60 kilometrů v hodině. Průměrná rychlost je ale daleko nižší, pohybuje se mezi deseti a patnácti kilometry za hodinu.

Jaké povely používají musheři pro saňové psy? Kolik času zabere jejich výchova? A odkud vlastně přišel výraz mushing? Nejen o tom byl další díl pořadu Máme rádi zvířata, který si můžete poslechnout v odkazu výše.

autor: Jana Urbanová
Spustit audio