První pivo uvařil už jako student. Přidali jsme muškátový oříšek, skořici i křížaly, vzpomíná školní sládek

14. červenec 2026

Klasický ležák, tmavý ležák, stout, kyseláč nebo dokonce pikantní či kořeněné. V současnosti existuje nespočet druhů piva různých chutí. A vařit se dá i ve škole. Svůj minipivovar má například Střední odborná škola ekologická a potravinářská ve Veselí nad Lužnicí. Její nápoje dokonce získaly už několik prestižních ocenění. Jako školní sládek tu pracuje absolvent Aleš Boubelík.

Blatský Golden Ale z minipivovaru veselské střední školy ekologické a technologické získal na letošním pivním festivalu v Litoměřicích stříbrnou pečeť. Školní pivo zabodovalo také v mezinárodní soutěži Czech Brew Star i na Jarní ceně českých sládků 2026.

Sládkem školního minipivovaru ve Veselí nad Lužnicí je Aleš Boubelík, který sám zdejší školu absolvoval. Svou první várku se spolužákem připravili právě při studiích. Šlo o vánoční speciál a přísady byly velmi netradiční.

„Pamatuji si to velmi dobře. Vařili jsme na státní svátek 17. listopadu. Dali jsme tam strašně moc muškátového oříšku, skořici, hřebíček i jablečné křížaly. Hodně nás to bavilo a jako vánoční pivo se to skvěle hodilo. Dokonce to ocenili i lidi v našem okolí,“ vypráví.

Potvrzuje tak, že pivo může mít prakticky jakoukoliv příchuť. Sám však dává přednost spíš klasice. „Já úplně nemám fantazii na vymýšlení různých skvělých příchutí. Je důležité si hned na začátku stanovit, zda budete pivo ochucovat třeba nějakým kořením, anebo jestli už nahradíte část sladu nějakou obilovinou. V Čechách se nejčastěji používá slad z ječmene, ale existují také piva pšeničná, žitná, ovesná, kukuřičná či rýžová,“ vyjmenovává.

Čtěte také

Například u vyznavačů speciálů se těší velké oblibě takzvané kyseláče, tedy piva se značně kyselou chutí. Metod, jak takové nápoje připravit, je více. Mezi nejstarší patří spontánní kvašení s jinými než běžně používanými kvasinkami. Ty dodají výslednou nakyslou příchuť.

Z mnoha důvodů taková piva připravují výhradně minipivovary. „Je tam trochu vyšší výrobní cena. Velké pivovary si pak chrání svou kulturu standardních kvasnic. Potom je to také otázka té klientely. Kyseláče jsou spíš pro fajnšmekry,“ vysvětluje školní sládek.

Ať už ale připravujete jakékoliv pivo, je podle Aleše Boubelíka základem správná hygiena. „To mají všechny minipivovary stejné a nesmí se to zanedbat. Dobrého piva dosáhnete jedině touto cestou. Strašně důležité je i to zmíněné kvašení, čili jak se sládek či pivovarník o kvasinky stará a pracuje s nimi,“ dodává.

Celý rozhovor se školním sládkem Alešem Boubelíkem si pusťte v přehrávači pod titulkem.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.