První kronika Kvildy shořela, druhá se ztratila. Teď tu kronikářka začne psát už do šesté knihy
Šumavská obec Kvilda bývá na počátku nového roku zasypaná sněhem. Právě počasí patří k tématům, která se pravidelně objevují v místní kronice. Tu v posledních letech píše Dana Zývalová.
„Počasí je podle mého názoru jedna z nejzajímavějších kapitol. Spolupracuji s hydrometeorologickým ústavem, měřím výšku sněhu, srážky, pomáhá mi také pan Antonín Vojvodík, který zaznamenává teploty na Jezerní slati. Do kroniky pak můžu dát plnohodnotná a přesná data,“ říká.
Například záznamy z ledna 2019 budou podle ní poměrně výjimečné. „Zapisovala jsem hodnotu 101 centimetrů sněhu. Když jsem se dívala do historie, tak za posledních dvacet let byla hranice jednoho metru překročena jen pětkrát,“ dodává.
Dana Zývalová pochází z Vimperka, dětství strávila ve Strážném a okolí, studovala v Praze a krátce žila v Plzni. Pak s manželem postavili domek na Kvildě. „Už jsme tu víc než dvacet let, tak se tu cítím jako doma,“ komentuje. Má tu i zaměstnání, pracuje na informačním středisku Správy Národního parku Šumava.
Bylo jí líto, že kronika leží ladem
O práci kronikářky však podle svých slov nikdy neusilovala. „Přede mnou ji velmi hezky psala moje sousedka Jaroslava Vávrová, ale asi po deseti letech se rozhodla to přenechat někomu dalšímu. Pak byla kronika dva nebo tři roky uložená na úřadě a nikdo se k té práci neměl. Já jsem po tom nikdy netoužila, ale na druhou stranu mi bylo velmi líto, že ty záznamy nikdo nedělá, tak jsem si řekla, že to prostě zkusím,“ vypráví.
„Od té doby se snažím o pravdivé, objektivní zápisy každého roku. Není to určitě lehká věc nevsouvat do toho svůj subjektivní pohled na život v obci,“ doplňuje.
Na šumavský venkov si zvykala těžce. Málokdo tu vydrží tak dlouho, říká kronikářka Nových Hutí
Její děti byly často nemocné a lékařka doporučila změnu prostředí. Tak se Zdenka Vujtová dostala v 80. letech ze severních Čech do šumavské obce Nové Hutě. Teď je tu čerstvě i kronikářkou.
Obecní kronika Kvildy je velká kniha vázaná v hnědé kůži. „Když ji paní Vávrová začala psát, udělala nejprve přehled všech kronik obce. Je tu poznamenáno, že první kronika shořela při velkém požáru v roce 1889, ostatně tehdy vyhořelo celé centrum obce, kostel, škola, byl to skutečně velmi ničivý požár,“ popisuje Dana Zývalová.
„Druhá kronika, která byla psána v letech 1889 až 1922, nebyla nikdy nenalezena. Třetí z let 1922 až 1937 je psána německy a uložena v muzeu na Kvildě. Čtvrtou, která zachycuje roky 1945 až 1999, mají na obecním úřadě,“ vyjmenovává kronikářka. Ta zápisy do páté knihy ukončila rokem 2016 a nejnovější historii začne zaznamenávat do další, úplně nové knihy.
Danu Zývalovou hodně lákalo i to, že si bude moci vzít inkoustové pero a psát ručně. „To mě baví. Je zvláštní, jak se v rukopisu člověka odráží jeho momentální nálada. Někdy mám pocit, že se prostě s tím písmem nedokážu srovnat, a v tu chvíli to radši zabalím a nepíšu a pak přijde odpoledne nebo večer, kdy to jde úplně samo,“ uzavírá.
Související
-
Na Šumavě vedou všechny cesty na Kvildu, obec se navíc chlubí celou řadou rekordů
Jihočeská Kvilda je v mnoha ohledech unikátní. Jedná se o nejvýše položenou obec v republice, má ve svém katastru nejchladnější místo, ale rekordní je i počet návštěvníků.
-
Havárii amerického pilota i skrýš u kořenů lípy připomíná kronika Dolního Třebonína
Dolní Třebonín na Českokrumlovsku má i s přilehlými osadami zhruba 1300 obyvatel. Od roku 1994 tu žije Antonín Švec. Působil jako učitel, zastupitel a nyní je kronikářem.
-
Hledali někoho, kdo má pěkný rukopis. Tak se Vladimír Dvořák stal kronikářem Borových Lad
Ve vsi uprostřed šumavských plání je kronikářem Vladimír Dvořák. V Borových Ladech žije přes dvacet let, do rodného kraje se vrátil z Mariánských Lázní díky přítelkyni.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.