Provazník býval v každé větší obci a řemeslo se udržovalo v rodinách po generace. Skončilo to s nástupem socialismu
Provaznické řemeslo je velmi staré. Už v dávných dobách si lidé vyráběli tětivy do luků nebo sítě pro rybolov. Až do 50. let 20. století zemědělci běžně přinášeli len, který vypěstovali na svých polích, k provazníkům a nechávali z něj vyrobit provazy. Provazníci také někdy sami obcházeli vesnice, pracovali přímo v usedlostech a vykupovali od sedláků len na výrobu motouzů, šňůr a sítí.
Provazník býval v každé větší obci a řemeslo přecházelo z otce na syna. „Na to, že něčí předek byl provazníkem, ukazuje příjmení, ať už v české podobě Provazník nebo německé Sailer. Provazníci se sdružovali do cechů, první zprávy o cechu provazníků máme z Prahy z 15. století,“ říká Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.
Patrně nejstarší provaznický rod na jihu Čech žil v Třeboni. „Tam se v rodině Týrů udržovalo provaznické řemeslo po 300 let, zastavil to až socialismus v 50. letech 20. století. První zprávy o tomto knížecím rodu provazníků, jehož příjmení se psalo také Thur nebo Tier, máme roku 1640, kdy se narodil Jan Jiří,“ uvádí Alois Sassmann.
Třeboňský provazník vlastnil dům v Rožmberské ulici. Řemeslo převzal jeho syn Václav narozený roku 1686, který byl třicet let knížecím schwarzenberským provazníkem, živnost pak předal synu Martinovi. „Tak to pokračovalo až k Eleonoře Týrové, která jako poslední provozovala provaznictví do roku 1949, kdy vše znárodnili komunisté,“ dodává genealog.
Čtěte také
Rod Týrů byl podle něj v Třeboni velmi vážený, jeho členové pracovali v různých spolcích i samosprávě. S titulem schwarzenberského provazníka byla také spojena povinnost zúčastňovat se výlovů rybníků a každý večer tam opravovat potrhané sítě.
V Českých Budějovicích provozoval v 19. století provaznickou živnost Josef Bízek. Řemeslo postupně převzali Arnošt Bízek a Stanislav Bízek, provaznictví sídlilo v Krajinské ulici číslo popisné 23. V 50. letech 20. století řemeslo v rodě zaniklo.
Vedle toho Alois Sassmann připomíná provaznický rod Kliků v Deštné na Jindřichohradecku. „Z tohoto rodu žil jako poslední provazník pan Karel Klik, který v roce 1998 založil v Deštné provaznické muzeum a také sepsal knihu o provaznictví v Čechách,“ doplňuje. Karel Klik zemřel v roce 2011, jeho muzeum dnes spravuje město. Expozice představuje historii i současnost řemesla, včetně praktických ukázek na dobových strojích.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
