Proč jsou housenky často chlupaté a nechutné? Je to otázka přežití, vysvětluje entomolog

Do kategorie strašidelných zařazuje entomolog například housenku hranostajníka bukového. „To je čtyři až pět centimetrů veliký hnědý noční motýl, ne úplně nápadný. Jeho housenka, která je také hnědá, se snaží podobat pavoukovi, štírovi nebo kudlance, má dlouhé nohy a vůbec byste neřekli, že je to housenka,“ popisuje.

Za zmínku podle něj stojí i hranostajník vrbový. „Dospělec je krásný, stříbřitě bílý, poměrně velký noční motýl. Housenka vypadá tak trošku jako zelený autobus, který má místo čelního skla obrazovku starého televizoru. A na zadní části těla jsou takové dvě vidličky, kterými odlákává případného predátora, aby útočil na zadní a ne na přední stranu těla,“ líčí.

Čtěte také

Tam, kde žijí velcí kopytníci, přibývá květin, motýlů i dalšího hmyzu, říká zakladatel rezervace v Milovicích

Larvy žijí ve vegetaci a nejrůznějšími způsoby se ukrývají. „Některé mají noční aktivitu, některé skutečně vypadají jako ten substrát, na kterém žijí, jiné se schovávají do takových ruliček z listí. Máme dokonce housenky, které žijí v hlíně a ožírají tam kořeny, máme i housenky, které žijí ve dřevě a vrtají tam,“ vyjmenovává Martin Konvička.

S místem pobytu souvisí i to, zda jsou housenky chlupaté. „Chlupatost je často obranou, má odradit predátora, ptáka od konzumace. Chlupaté housenky žijí v zásadě nápadně a snaží se svého predátora odradit tím, jak vypadají a jak jsou nechutné. Kdežto housenky žijící skrytě někde ve vegetaci chlupaté nebývají,“ vysvětluje entomolog.

Housenky podle něj v přírodě může ohrozit prakticky cokoli, ale nejčastějšími predátory jsou ptáci, drobní savci jako rejsci a hlodavci, případně specializovaní parazitičtí blanokřídlí, lumci, lumčíci, vosy. „Prostě není jednoduché být motýlem. Obecně není jednoduché být býložravcem, protože je tady spousta masožravců, kteří chtějí býložravce sežrat,“ dodává Martin Konvička.