Proč je Masaryk dodnes v Izraeli známý, ukazuje výstava Masaryk a Svatá země

17. prosinec 2017

Když před osmdesáti lety zemřel prezident Tomáš Garrigue Masaryk, v řadě synagog za něj Židé pronášeli zvláštní modlitbu a jedno z hlavních náměstí v Tel Avivu bylo pojmenováno na jeho počest. Čím byl a dodnes je Masaryk pro Židy tak významný, připomíná nová putovní výstava Masaryk a Svatá země v Nové budově Národního muzea v Praze.

Výstava Masaryk a Svatá země připomíná zásluhy Tomáše Garrigua Masaryka a jeho syna Jana pro vznik Státu Izrael. Izraelský velvyslanec Daniel Meron se při vernisáži zmínil o významu cesty prezidenta Masaryka na území dnešního Izraele v roce 1927.

„Z historického hlediska to byla první návštěva hlavy státu v židovských osadách na území tehdejší Palestiny. Ze symbolického hlediska to byl výraz podpory a zcela jedinečná událost. Obyvatelé Izraele na tuto návštěvu nikdy nezapomněli.“

Masarykův vztah k Židům prošel zajímavým vývojem, jak vysvětluje kurátor výstavy Robert Řehák.

„On odmalička vyrůstal v poměrně antisemitském prostředí. Jeho maminka sdílela v té době velmi rozšířené antisemitské pověry ohledně užívání krve na svátek Pesach atd.“

Masaryk však svůj názor na Židy změnil už v mládí, kdy na školním výletě sledoval židovského spolužáka, který se vytratil z hloučku dětí a Masaryk ho zastihl při vroucí modlitbě.

„V tom jeho životě kromě toho zážitku v mládí je pak zcela rozhodující ta aféra s Hilsnerem, kdy Hilsner byl obviněn, že rituálně zabil Anežku Hrůzovou. Samozřejmě to byl nesmysl, ale jelikož se to stalo kolem Velikonoc a ta oběť měla na krku dlouhou řeznou ránu a nebylo tam dost krve, tak lidé začali říkat, že to museli udělat Židé. A on nechtěl připustit, že by jeho národ mohl věřit v takovouto pověru a začal se zasazovat o ospravedlnění Hilsnera.“

Za to byl Masaryk silně napadán v tisku, na univerzitě i v soukromí, takže dokonce uvažoval o emigraci. Na jeho obranu nevinného muže Židé nezapomněli ani o čtvrt století později a poděkovali mu za ni při návštěvě Svaté země na jaře roku 1927.

„I když to byla neoficiální návštěva a Masaryk tam přijel pod jiným jménem v utajení, tak přesto se s ním chtěli setkat ti nejdůležitější lidé, kteří potom sehráli klíčovou roli v základech budoucího izraelského státu.“

Tomáš Garrigue Masaryk se v židovské staré čtvrti jeruzalémského Starého města setkal s rabínem československého původu Josefem Chajimem Sonnenfeldem

O zásluhách jeho syna Jana Masaryka při vzniku Státu Izrael, hovoří druhý z autorů výstavy Jiří Čistecký.

„Když se stal ministrem zahraničí, tak asi ta největší zásluha byla v tom, že sám aktivně hledal, jak pomoci vznikajícímu Státu Izrael v podobě dopravy zbraní, bez nichž by Stát Izrael velmi složitě vznikal, pokud by vůbec vznikl. Zároveň ještě předtím, když se v OSN rozhodovalo o budoucnosti mandátní Palestiny, se osobně zasazoval o to, by Československo jednak hlasovalo za rozdělení Palestiny, a zároveň poukazoval na utrpení a na mravní rozměr celé té záležitosti a to jako jeden z mála politiků tehdejší doby. V neposlední řadě se o v této době zasazoval o práva přeživších, kteří se vraceli z koncentračních táborů, pokud jde o restituce majetků a další věci.“

Výstava Masaryk a Svatá země bude v Nové budově Národního muzea v Praze do 13. ledna.

Spustit audio