Přispějte na Masarykův les, oslavte Nový rok stromů a jak Češi spolupracují s izraelskými archeology

Charitativní večer pro Masarykův les v Izraeli

Jméno Tomáše Garrigua Masaryka u nás nesou ulice, školy, univerzita, nádraží, a dokonce i cukroví. Několik míst spojených s naším prvním prezidentem najdeme ovšem i v Izraeli. Třeba Masarykovu ulici, kibuc a také Masarykův les. Právě v jeho prospěch se v pondělí 6. února bude konat charitativní večer „Společná budoucnost“ v pražském Černínském paláci. Pořádá ho ke 120. výročí svého vzniku organizace Keren kajemet leJisra'el (KKL), Židovský národní fond.

V Šalomu jsme hovořili se Zošou Vyoralovou, výkonnou ředitelkou české pobočky KKL. Ta v roce 2005 otevřela na 20 hektarech v poušti Negev Český les. A před 6 lety se znovu začala starat o Masarykův les, který byl založen k osmdesátinám prezidenta Masaryka, ale pak na dlouhá léta upadl v zapomnění.

Jaké je vlastně hlavní poslání Židovského národního fondu? Kde v Izraeli se můžete projít po českých turistických značkách? A kde stojí muzeum Tomáše Masaryka i jeho syna Jana? Poslechněte si celý rozhovor se Zošou Vyoralovou z české pobočky Židovského národního fondu. Mimo jiné v něm prozrazuje, že nový strom pro Masarykův les můžete za 350 Kč koupit i s darovacím certifikátem na webových stránkách www.kkl-jnf.cz.

Nový rok stromů

6. únor si k uspořádání charitativního večera pro Masarykův les nevybrali organizátoři z české pobočky Židovského národního fondu náhodně. Letos na tento den také připadá svátek Tu bi-švat, neboli Nový rok stromů. O významu stromů v judaismu hovoří v následujícím příspěvku Leo Pavlát.

Strom hraje důležitou úlohu už na samém začátku Bible, která píše o rajském stromě poznání dobrého a zlého. Jaké plody ale nesl? Bylo to opravdu jablko? A proč vlastně mají stromy v židovské tradici svůj svátek? To vše vysvětluje Leo Pavlát.

Češi na archeologické expedici v Izraeli

Evangelická teologická fakulta Karlovy univerzity vyzývá své studenty, aby se přihlásili na další archeologickou expedici do Izraele. Fakulta s izraelskými kolegy spolupracuje na odkrývání starověkého města doby bronzové Tel Azeka, a na vykopávkách unikátního chrámu z doby železné v lokalitě Tel Moca nedaleko Jeruzaléma.

Co nového se děje v lokalitě Tel Moca, zjišťovala Daniela Brůhová. Hovořila s Filipem Čapkem z katedry Starého zákona Evangelické teologické fakulty.

Unikátní chrám v Tel Moca je z doby železné, tedy z 10. nebo 9. století před naším letopočtem. V Bibli se ale o něm vůbec nepíše. Nějakou dobu se spekulovalo, zda nejde o Šalamounův chrám. To se ale neprokázalo. Paradoxní tedy podle Filipa Čapka je, že byl nalezen chrám kousek od Jeruzaléma, který je naprosto neviditelný v biblických textech, a na druhou stranu máme chrám, který je popsaný v Bibli, ale je nedoložený z hlediska archeologické hmotné kultury.

Chrám v Tel Moca je obdélníkového tvaru. Našly se v něm různé střepy keramiky a úlomky sošek. Asi nejzajímavější je podle Čapka loňský nález nohou jakéhosi božstva. Zatím se vedou debaty, jakému božstvu mohly patřit, zda Baalovi, nebo zda představují Hospodina v době předikonické, kdy se Hospodin ještě mohl zobrazovat.

Jak chrám v Tel Moca vnímají izraelští kolegové z Institutu archeologie univerzity Tel Aviv? A co výzkum přináší odborníkům z Evangelické teologické fakulty UK?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.