Přírodní památka Biskoupky v západních Čechách ukrývá otisky schránek prvohorních živočichů

20. únor 2019
Česko – země neznámá

Nedaleko obce Biskoupky na Rokycansku v západních Čechách odpočívají dávní prvohorní živočichové. V kamenném poli na svahu plném břidlicových kousků jsou schovaní zkamenělí obyvatelé praoceánu. Asi nejznámější jsou trilobiti. Přírodní památka Biskoupky ale chrání i různé hlavonožce či mušle.

Zkamenělá břidlice navždy zakonzervovala živočichy, kteří se kdysi proháněli po dně prvohorního oceánu. Bylo tomu tak ve středním kambriu, tedy před neuvěřitelnými 500 miliony let. Břidlice je vlastně zkamenělý písek dna tehdejšího moře.

V něm je dodnes možné sledovat fosilie, tedy zkamenělé otisky roztodivných živočichů. Slovo fosilie pochází z latinského slova fossilis, což znamená vykopaný. Vy ale v přírodní rezervaci rozhodně nekopejte. Hledání a především odnášení fosilií je přísně zakázáno.

Je to lákavé odnést si domů na poličku nějaký ten vlastní úlovek, ale jak by to za pár desetiletí vypadalo, kdyby to udělal každý návštěvník? I proto chrání dno zkamenělého prvohorního moře Agentura ochrany přírody.

Dvacáté výročí přírodní památky Biskoupky

Přírodní památka Biskoupky byla vyhlášena 5. září 1989. Možná vás teď napadne, co je nějakých dvacet let proti pěti stům milionů let? Jenže ještě před pár stoletími měli lidé jiné starosti, než hledat fosilie. Svědčí o tom i jamky, které dokládají ilegální hledání a zřejmě i odnášení vzácných nálezů.

Je to především naše vizitka, jak myslíme na budoucí generace. Proto až si sem do přírodní památky Biskoupky uděláte výlet, držte se jednoduchého pravidla: podívej se a nech ležet. Tady, v nejjižnější části takzvané Barrandierské pánve táhnoucí se od Plzně až k Praze, která je na fosilie bohatá, jsou totiž dávní živočichové doma.   

    

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.