Příroda v Rýchorském pralese probouzí fantazii. Pokroucené kmeny odkazují k legendám i Krakonošovi

14. listopad 2022

Rýchory tvoří nejvýchodnější část Krkonošského národního parku. Zvláštní pozornost zasluhuje Dvorský les, kterému se říká také Rýchorský prales. Tvoří ho bizarně pokroucené kmeny starých buků a stromy s větvemi obrostlými mechy a lišejníky. Prales je zároveň součástí Naučné stezky Rýchory.

Roztodivně pokroucené buky nejsou jen dílem drsných klimatických podmínek a divoké přírody. V minulých staletích se v lese pásl dobytek, který okusoval nové výhonky, a tak bezděky formoval budoucí tvary listnatých stromů, hlavně buků.

Po odsunu Němců a ukončení pastvy les zdivočel, pokroutil se a začal příchozím vyprávět staré příběhy. Není to tedy prales v pravém smyslu slova, ale druhotný les. Místo, kde si člověk zároveň připadá jako v pohádce. Když Rýchory tonou v podzimní mlze, působí lokalita mezi Svobodou nad Úpou a Žacléřem až přízračně.

Rýchory jsou nejcennější oblastí Krkonoš, ve které se daří starobylému bezzásahovému lesu, kde je možné pozorovat jeho přirozenou obnovu. Dvorský les se nachází v nejvyšším místě hřebene Rýchor. Jde o vzácné a chráněné území se zbytky tak zvaného bukového pralesa a prochází tudy mnoho turistických tras.

Světelná hra v Rýchorském pralese

V Rýchorech často narazíte na spadlé, tlející a mechy porostlé kmeny, které nikdo neodváží. Je to přírodní inkubátor rostlinných a hmyzích druhů. Postupně tak vznikla i lahůdka pro fajnšmekry krkonošské divočiny, kteří obdivují i různé druhy lišejníků.

K těm pozoruhodným patří už dříve v Krkonoších hojně zastoupená provazovka neboli Krakonošovy vousy, která ve druhé polovině 20. století kvůli znečištění ovzduší vymizela. Dnes se tento specifický lišejník pomalu vrací zpátky a odkazuje i ke svému dřívějšímu využití: zdejší horalé totiž provazovku používali jako vousy při výrobě suvenýrů - figurek Krakonoše.

Rýchorský prales doplňují řopíky i hořce

Na začátku Dvorského lesa začíná splývat s přírodou jeden ze zdejších řopíků. Malé vojenské pevnosti vystavěné ve druhé polovině třicátých let dvacátého století měly chránit hranici nového Československého státu. Linie řopíků vznikla i na Rýchorách na česko-slezském pomezí. Bunkry prvorepublikového opevnění si dnes příroda postupně bere zpět.

Dříve tu podle starých fotografií žádný hustý smrkový les nerostl, Rýchory byly odlesněné a ze zdejších luk bylo vidět daleko do kraje. „Vojenští inženýři nebyli hloupí a postavili řopíky na hřebeni, odkud bylo tehdy velmi dobře vidět. Strategicky byly stavěny tak, aby z jednoho bylo vidět na druhý. A po celé té linii bychom mohli dojít až na Babí, do velké dělostřelecké tvrze na Stachelbergu,“ přibližuje místo mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Řopík v bizarním rýchorském lese

Hřeben Rýchor je na flóru bohatý takřka po celý rok, pochopitelně s výjimkou zimy. „Turisté tu vždycky uvidí kvést něco zajímavého. Na jaře to jsou bledule, pak začnou rašit puky kýchavic bílých Lobelových, které mají až do vrcholného léta nádherné květenství. Začátkem podzimu nepřehlédnete množství trsů hořců tolitovitých, vlajkové rostliny Krkonošského národního parku, vypočítává mluvčí.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.