Přípitek před svatební hostinou podle českých zvyklostí pronáší otcové a svědek

22. září 2018

Svatbě a pravidlům a tradicím, které s ní souvisí, se věnujeme už v několikátém díle pořadu Návod na etiketu s Alenou Špačkovou. Tentokrát se zaměříme na to, co následuje těsně po obřadu.

Po obřadu a gratulacích novomanželům bychom určitě neměli zapomenout pořídit alespoň základní hromadnou fotografii. „Uprostřed stojí ženich s nevěstou, vedle rodiče, po stranách svědci a prarodiče. Pak je možné nafotit i další různé skupiny,“ radí odbornice na etiketu Alena Špačková.

Při odjezdu z místa obřadu na hostinu spolu v prvním autě sedí novomanželé a jako první přijíždí k restauraci. Zde je zpravidla čeká přivítání v podobě tradičních zvyků, například zametání střepů.

Při zasedacím pořádku hraje roli symbolika

Než se začne jíst, pronáší se přípitek. „V našich krajích je zvykem pronést přípitek před jídlem, ale klasická etiketa připouští přípitky až po prvním chodu. Promluví otec nevěsty, otec ženicha a jeden ze svědků. Pokud chce mluvit i druhý svědek, necháme ho, ale všichni by se měli snažit o stručnost, protože svatebčané mají hlad,“ popisuje Alena Špačková.

Pokud se otec zdráhá pronést přípitek, může ho nahradit matka. Když necháme mluvit jen svědky, je to z hlediska etikety také v pořádku.

Na zasedacím pořádku u svatební hostiny záleží, roli zde hraje symbolika. „Tím, jak si hosté sednou, signalizují, jak se obě rodiny prolnuly a jak si rozumějí. Pověrčiví lidé trvají na tradičním zasedacím pořádku, aby nepřišlo neštěstí,“ komentuje odbornice na etiketu.

Pokud u oltáře řekne jeden ze snoubenců ne, třeba i omylem, obřad okamžitě končí a je neplatný

Svatba (ilustrační)

Ke svatebnímu obřadu přichází jako první ženich se svou matkou, jako poslední nevěsta se svým otcem. Ostatní z průvodu se posadí, za ženichem jsou místa určená pro jeho rodinu, za nevěstou místa pro její rodinu.

Podle tradičních zvyklostí sedí v čele hostiny ženich, po jeho pravici nevěsta. Vedle ní otec ženicha, po jeho pravici matka ženicha a po její pravici svědek. Po levici ženicha sedí matka nevěsty, vedle ní otec nevěsty, po jeho levici svědek.

„To jsou ti nejdůležitější lidé. Jestliže má někdo z novomanželů ještě nevlastního otce, nebo otce, kterému přikládá menší důležitost, tak tito rodiče sedí za svědky. Potom prarodiče a další svatebčané. Výhodnější je, když si lidé nesedají v párech a střídá se muž a žena. Ovšem někdy to bývá složitější a výjimky samozřejmě potvrzují pravidlo,“ říká Alena Špačková.

Hostina by měla mít přinejmenším tři chody. Zvykem bývá studený předkrm, polévka, hlavní jídlo a moučník. Tím je svatební dort. „Nevylučujeme, že na svatbě je ještě další občerstvení, ale svatební dort je symbol. Nakrojují ho novomanželé. První klínek si ukrojí pro sebe a personál pak obslouží další svatebčany,“ popisuje Alena Špačková.

Dary má na starosti matka nevěsty. Předávají se při gratulacích po obřadu nebo právě na hostině. Za všechny dary by novomanželé měli po svatbě písemně poděkovat.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.