Při venčení psa našla žena 1300 stříbrných mincí. Poklad vystavuje Prácheňské muzeum

Více než 1300 mincí pochází z 60. let 11. století. „Při pohledu na jednotlivé typy těch denárů si můžeme povšimnout opisu mince, kde čteme zkomoleninu jména Spytihněv, na opačné straně je pak jméno zemského patrona svatého Václava,“ ukazuje archeolog Martin Pták.

Poměrně malé mince se skrývaly v hliněné nádobě. „Tato velikost denárů je běžná právě od poloviny 11. století, kdy došlo za Břetislava k mincovní reformě. Z velkého denáru, který mohl mít průměr k 20 milimetrům, se stal denár menšího průměru okolo 15 milimetrů, váha kolísá okolo jednoho gramu,“ doplňuje archeolog.

V rámci Písecka se jedná o velmi cenný nález. „Poklad je významný tím, že ho máme v celistvosti, to znamená, jak byl uložen do země. Zřejmě máme kompletní počet těch mincí. V jihočeském měřítku se jedná o jeden z největších pokladů denárů,“ připomíná Martin Pták.

Lidé se často ptají, co se za nalezený obnos dalo v 11. století koupit. Odpověď ale není jednoznačná. „Mohlo by se jednat o desítky kusů dobytka a tak dále,“ myslí si archeolog.

Stejně tak nebudou archeologové nikdy s jistotou vědět, komu mince patřily. Mohou se ale podle Martina Ptáka domnívat, že samotnému knížeti, někomu z knížecí družiny, případně nějakému církevnímu hodnostáři. Mohlo se také jednat o hotovost, kterou přenášel výběrčí daní, nebo to mohlo souviset s obměnou mince při střídání panovníků.

Poklad byl nalezen v hliněné nádobě u Řetče na Písecku|foto: Prácheňské muzeum v Písku

Děti, které se přijdou do Prácheňského muzea v Písku podívat na denáry v rámci výukových programů, si mohou jeden takový denár samy vyrobit. „Nasadíme spodní razidlo, vložíme obyčejný hliníkový plíšek, samozřejmě to neděláme s dětmi ze stříbra, vložíme horní razidlo, vezmeme poměrně těžkou palici a rychlým úderem v podstatě hned získáme hotovou minci,“ popisuje pedagožka Klára Koubová.

Výstava Poklad českých knížat potrvá v Prácheňském muzeu do 29. října.