Při otužování je důležitá postupnost a pravidelnost. Když týden vynecháte, odolnost jde rychle dolů

27. prosinec 2021

Je nějaká hranice teplot, nad kterou už otužilci nejdou, protože by to bylo zdraví nebezpečné? Poznáme otužilce v zimě i podle oblečení? Chodí víc nalehko? S otužováním se musí začínat postupně a opatrně, do vody chodit  alespoň ve dvou a brát ohled na svůj zdravotní stav. Pro koho není otužování moc vhodné?

Zkušený otužilec Petr Kocián hovoří v naší radioporadně na téma: otužování zdraví prospěšné.

Chytnete každou chvilku rýmu nebo chřipku? Pak by vám mohlo prospět otužování - tedy navázání blízkého vztahu se studenou vodou. Jak a kdy začít s otužováním a jaké jsou vlastně jeho účinky?

Otužování se v poslední době stalo velkým hitem, je ale nutné pěstovat ho pomalu a nenásilně. Pak má šanci být vaším celoživotním přítelem a může vám přinést větší schopnost vypořádat se s nevítanými nájezdníky na imunitu a být více v pohodě.

Čtěte také

Postupnost je opravdu jedno ze základních pravidel otužování. Jsou v podstatě dvě možnosti, jak začít. Buď ve sprše - s tím je možné začít kdykoli. Tedy po klasickém osprchování přepnout kohoutek na chladnější vodu nebo klidně i rovnou na úplně studenou, jak se kdo cítí. A postupně každou další sprchu prodlužovat dobu strávenou v chladné vodě, případně vodu stále více zchlazovat.

Druhá možnost je více přírodní - s koncem léta nepřestanete plavat ve venkovních vodách, ale pokračujete dál, a to až do zimy. Jak voda chladne postupně, zvyknete si.

Pokud už se jednou do „tužení“ studenou vodou pustíme, asi bude důležitá pravidelnost, jinak se těžce nabytá otužilost snadno ztratí. Chce to tedy zřejmě pevnou vůli. Poradíte nějaký fígl, jak vydržet a od svého úmyslu neodstoupit?

Další základní otužilecké pravidlo zní - soustavnost. Tělo si odolnost vůči chladu pamatuje jen po určitou omezenou dobu. Ta je u každého individuální a po několika týdnech až měsících se ztratí úplně.

Čtěte také

Určitý fígl, dá-li se to tak říct, může spočívat v tom, že otužování funguje jako droga. Samotné smočení vlastně není příjemné nikdy, ale pocity po vylezení ze sprchy či řeky jsou příjemné až euforické.

Jinak ovšem otužování a pevná vůle patří neodmyslitelně k sobě, bez pevné vůle to opravdu nejde. Pro začínajícího otužilce může být dostatečnou motivací také jistota, že pokud vydrží, nejdéle po dvou měsících každodenního otužování by už měl jasně cítit, že jeho odolnost vůči nemocem z nachlazení je znatelně vyšší.

Od kolika let je vhodné začít se zvykáním na chladnější vodu? Snášejí děti otužování lépe než dospělí?

Čtěte také

Děti snášejí otužování zpravidla dobře. Pokud se u nich postupuje s citem, můžete bez obav začít klidně už po šestinedělí. Samozřejmě velmi mírnou formou, třeba otíráním studenou žínkou nebo jen trochu chladnější sprchou po krátkou dobu. S postupem času je možné miminko otužovat více, ale rozhodně to nepřehánět.

Na dítěti dobře poznáte, kde je rozumná míra. Klíčové je udělat z otužování součást hry, nějaký rituál. Obecně je pro otužilost dětí určitě zásadní přístup rodičů. Myslím, že velká část dětí je zbytečně zchoulostivělá.

Pro koho otužování není?

Čtěte také

Pro intenzivnější sprchování ledovou vodou nebo přímo pro plavání v zimních vodách je potřeba mít zdravé nejen srdce, komplikace by mohly nastat i u lidí, kteří mají problémy s tlakem či ledvinami. Na místě je určitě konzultace s ošetřujícím lékařem.

Za jak dlouho na sobě člověk pozoruje blahodárné účinky?

Cítit lépe se můžete prakticky hned - to je v podstatě chemický efekt, kdy se po vylezení z chladné vody vyplavují endorfiny a další „hormony štěstí". Co se konkrétního projevu přínosu pro zdraví týče, je to individuální a záleží i na tom, jak intenzivně kdo začne. Někdo může příznivé následky pozorovat již po třech týdnech, jiný po dvou měsících.

V čem vlastně tkví kouzlo zimního plavání?

Zimní plavci jsou skupinou nejpestřejšího složení ve všech ohledech. Je to dobrá parta - společenství různorodých jedinců, které spojuje kladný vztah k ledové vodě.

Čtěte také

Každý, kdo dokáže v zimě plavat venku, toho zvládne mnohem víc - umí k sobě totiž být přísný, překonávat se, a to pravidelně. To je velmi cenné i v jiných oblastech života.

Ze všeho nejdůležitější je ale pravidelnost. Jakmile člověk třeba týden vynechá, musí začít znovu pomalu a postupně, protože odolnost jde okamžitě dolů. Ideální je chodit se otužovat dvakrát až třikrát do týdne, opravdu jen na pár minut.

Platí, že pokud má voda méně než pět stupňů, měla by se maximální doba strávená ve vodě rovnat její teplotě. Nad pět stupňů se pak může zvyšovat, nikdy by však neměla přesáhnout dvaadvacet minut, pak už je to zdraví nebezpečné.

Jana Kudyvejsová a Petr Kocián ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou otužovací radioporadnu s Petrem Kociánem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.