Při konopické se ženy ujímaly rolí, které jinak patřily mužům. Později začala lidová slavnost parodovat vesnickou svatbu
Konopická je osobitá lidová slavnost s kořeny na jižním Prácheňsku a v Pošumaví. Patří mezi sklizňové obyčeje a původně se konala na podzim, po sklizni lnu a konopí. Od druhé poloviny 20. století se většinou přesunula na srpnový čas letních prázdnin.
Zvláštností konopické je, že ji pořádaly ženy a dívky. Ty si volily tanečníky, platily muzikantům a ujímaly se rolí, které jinak patřily mužům. Právě ženy měly totiž na starosti zpracování lnu a konopí.
Nejstarší zmínky o těchto „bujných ženských hodech“ pocházejí z 18. století. Samotná konopická je doložena od 19. století a nejvíce se rozšířila na šumavském Podlesí, Volyňsku, Prachaticku, Vimpersku či Strakonicku.
Postupem času se slavnost proměnila v pestré lidové divadlo, které paroduje vesnickou svatbu. Vystupují v něm ženy, dívky i muži v rolích družby, Konopičáka – tedy ženicha, Konopičky – nevěsty, její matky a dalších postav.
Průvod nejprve žádá muzikanty o doprovod, poté dívky vyzvednou máječek a přemlouvají Konopičáka, aby se oženil. Ten nakonec svolí a jede v čele průvodu k obydlí Konopičky.
Ta předvádí tradiční ženské práce, chvíli se zdráhá, ale nakonec přijímá ženichův návrh. Její slaměná chatrč se symbolicky zapálí a pár odjíždí k hospodě, kde následují zpěvy, veselí a taneční zábava až do noci.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
