Při jarním řezu zkontrolujeme, jestli nám růže nezplaněly
„Často se stává, že u růží obráží podnož, na které jsou naočkovány. Lidé se pak diví, že jim růže bujně roste a nekvete tak, jak má. Tyto podnože celé odstraňujeme,“ upozorňuje plzeňský zahradník Tomáš Pražák.
Zimní kryt růží dáme pryč až ve chvíli, kdy nehrozí mrazy. Sundáme klest, odhrneme zeminu a u všech růží zlikvidujeme suché a namrzlé výhony. „Namrzlé poznáme podle toho, že jsou nahnědlé,“ říká Tomáš Pražák, „je to takový prvotní zdravotní řez. Potom zjišťujeme, jestli neobrazily podnože a růže tzv. nezplaněly.“
Základní zásady jarního řezu růží
Všeobecně platí, že slabé výhony řežeme hluboko nebo je úplně odstraňujeme, silnější řežeme méně. „Keře udržujeme vzdušné, takže odřízneme výhony, které rostou dovnitř keříku nebo jsou přehuštěné,“ radí zahradník, „čím déle posouváme termín řezu, tím méně nám potom růže kvetou.“
Řez provádíme různě u různých skupin růží
Velkokvěté růže řežeme na 2 – 4 očka.
Mnohokvěté růže (polyantky) na 5 – 7 oček.
Sadové a anglické růže na 2 – 4 očka. Některé staré odrůdy kvetou na loňských výhonech, takže je jen lehce prosvětlíme.
Půdokryvné růže není nutné řezat, odstřihujeme jen viditelně suché výhony. „Po čase, když už se nám porost zdá přehuštěný, je lepší zmladit ho celý,“ doporučuje odborník, „a to na výšku 20 – 30 cm.“
Pnoucí růže potřebují zbavit propletených a překážejících větví.
Důležité společné pravidlo
Růže nikdy neřežeme těsně nad očkem (jako např. ovocné stromy), ale přibližně 0,5 cm nad očkem, aby výhon dobře vyzrál.
Co s ostříhanými větvičkami růží?
Odstraněné větvičky růží nepatří do kompostu. Buď je spálíme, nebo odvezeme do sběrného dvora. „Je to z důvodu přezimujících škůdců a chorob,“ vysvětluje zahradník Tomáš Pražák, „a také je nepříjemné, když sáhneme do kompostu a zapíchneme si trn.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
