Přes den odpočinek, v noci lov a před rozedněním návrat na stejné místo. Vědci zmapovali pohyb candátů

Candát obecný patří mezi nejoblíbenější trofeje tuzemských rybářů, jeho pohyb a chování v přirozeném prostředí však dosud příliš probádané nebylo. Navigační schopnosti ryb se detailně zkoumaly hlavně v laboratořích nebo u mořských migrujících druhů, jako jsou lososi či úhoři.

Nová studie vědců z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích publikovaná v odborném časopise iScience však ukazuje, že také candáti mohou mít mnohem vyspělejší orientační schopnosti, než se dosud předpokládalo.

Milan Říha|foto:Matěj Vodička, Český rozhlas

Data výzkumný tým sbíral ve vodní nádrži Římov už v roce 2017. Pohyb dospělých candátů sledoval pomocí vysokorozlišovací akustické telemetrie.

„Tato metoda nám pomáhá získat poměrně přesné informace, navíc na daném místě nemusíme osobně být a samo nám to sbírá data. Do ryby se umístí vysílačka, která zhruba každých 15 sekund pošle signál, takže v této krátké časové frekvenci dostaneme pozici ryby v trojrozměrném prostoru s odchylkou několika málo metrů,“ popisuje hydrobiolog Milan Říha.

Výhodou technologie je i to, že umožňuje sledovat pohyb řadu měsíců. „Jde o takový skleněný váleček, který má asi osm milimetrů v průměru a je zhruba pět centimetrů dlouhý. Jednoduše se všije do břišní dutiny té ryby. Provádí to veterinář pod anestezií zvířete. Rybě to nijak nevadí, nijak ji to neomezuje a může s tím fungovat bez problému dál po zbytek života,“ ujišťuje vedoucí výzkumu.

Sledovaní jedinci po několik měsíců odpočívali přes den na jednom stabilním místě. Za soumraku se vydávali na noční lovecké výpravy do míst vzdálených stovky metrů až několik kilometrů. Nejzajímavější bylo chování ryb během návratu. Candáti často zamířili k odpočinkovému místu již na začátku návratové trasy, a to i ze vzdálených částí nádrže. Jejich trasy byly poměrně přímé a efektivní, vedly jak podél břehů, tak volnou vodou.

„Nás zajímala hlavně ta navigace, tedy ten návrat po lovu. Tam teprve se ukázalo, jak se ti candáti dostali na původní místo. Ryby byly schopné plavat třeba i několik hodin plynule do místa návratu. Odehrávalo se to v noci, tudíž candát nemůže využívat jakékoliv vizuální stimuly. Proto je fascinující, že i tak to ta ryba dokáže,“ neskrývá Milan Říha nadšení.

Jaké testy chtějí vědci provádět dál? A chovají se podobně také jiné rybí druhy? Celý rozhovor s hydrobiologem Milanem Říhou si pusťte v přehrávači pod titulkem.