Přes budějovickou charitu můžete na dálku adoptovat dítě z Běloruska nebo Zimbabwe

Prostřednictvím budějovické charity je možné na dálku adoptovat dítě z Běloruska nebo ze Zimbabwe. „České charity organizují adopce po celém světě, ale my jsme si vybrali tyto dvě země, protože je tu velká bída a nouze a jsou zde i pošlapávána lidská práva a demokracie,“ říká ředitelka Michaela Čermáková.

Pro výběr těchto dvou zemí byly klíčové také osobní kontakty. „Je pro nás důležité, abychom pomohli někomu v nouzi a aby to bylo přes někoho, komu věříme. Můžeme zaručit, že peníze jdou tam, kde je to potřeba a že tam opravdu dorazí,“ zdůrazňuje Michaela Čermáková.

V Bělorusku i Zimbabwe má diecézní charita partnery a sociální pracovníky, kteří vybírají konkrétní děti k adopci na dálku a posílají do Čech seznam. V Bělorusku je nutná spolupráce s celou rodinou, v Zimbabwe jsou k adopci vybíráni sirotci z dětského domova.

Letáky českobudějovické charity k adopci na dálku|foto: Andrea Zahradníková

Podle Michaely Čermáková mají lidé nejčastěji zájem adoptovat úplně malé dítě, ale vyplatí se podporovat i většího školáka. Ten totiž už může sám napsat rodičům dopis nebo nakreslit obrázek.

Využití peněz, které Češi vybranému dítěti zasílají, se v jednotlivých zemích liší. V Bělorusku jdou především na zdravotní péči, školní potřeby a zájmové kroužky. „Zní to, že kroužek je zbytečnost, ale viděla jsem, že pro tyto děti je to asi jediná věc, kde se mohou realizovat. Skutečně je to těší a váží si toho,“ říká Michaela Čermáková. V Zimbabwe je nutné zaplatit především jídlo.

Pokud se kdokoli rozhodne pro adopci na dálku, měl by nejprve navštívit webové stránky www.dchcb.cz a prohlédnout si databázi dětí. Jakmile si jedno z nich vybere, vyplní formulář a poté může peníze odeslat na účet nebo přinést osobně na českobudějovickou diecézní charitu.

„My ty peníze shromažďujeme a pak je odesíláme našemu partnerovi, který zajistí rozdělení mezi děti. Já sama mám dvě na dálku adoptované děti a určitě to mohu doporučit,“ dodává Michaela Čermáková.

Kromě peněz je možné připravit i dárek, který pracovníci charity do Běloruska nebo Zimbabwe doručí. „Mělo by to být něco malého lehkého, co můžeme vzít s sebou, když tam jedeme. Občas jsem až překvapená, co lidé vymyslí - šátek, pravítko, malé pastelky, nafukovací míč nebo oblečení, radost udělá i pohlednice,“ vyjmenovává ředitelka. Charita také pravidelně zve děti do Čech a organizuje setkání s adoptivními rodiči.

Za deset let takto lidé prostřednictvím Diecézní charity České Budějovice pomohli už asi 400 dětem. „Pár z nich už nyní studuje na vysoké škole, chtějí se stát sociálními pracovníky nebo učiteli. Držíme jim palce. Děti z chudých zemí mají cíle a přání, vědí, co chtějí, a to je v životě moc důležité,“ uzavírá Michaela Čermáková.