Přes 800 obyvatel Jindřichova Hradce podepsalo petici proti stavbě nových domů na sídlištích

Bytový dům, stavba, jeřáb, developer, nové sídliště, byty, stavebnictví. Ilustrační foto
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bytový dům, stavba, jeřáb, developer, nové sídliště, byty, stavebnictví. Ilustrační foto

Nové bytové domy ve svém sousedství lidé z jindřichohradeckých sídlišť U Nádraží a Pod Kasárny nechtějí. I přesto, že Jindřichův Hradec, stejně jako řadu dalších českých měst, trápí nedostatek bytů.

Přes 800 obyvatel města podepsalo petici, která odmítá změnu územního plánu. Ta by podnikatelům umožnila například na místě bývalé školky postavit až šedesát nových bytů nebo proměnit zelenou plochu na areál s byty, ordinacemi lékařů a komerčními prostory.

„Kanceláře, ordinace, kadeřnictví a ubytování občané v Hradci nepotřebují,“ odmítá záměr společnosti JH Služby postavit na sídlišti Pod Kasárny multifunkční dům Josef Liška.

Odmítavý postoj k výstavbě dalších bytů zaujali i obyvatelé nedalekého sídliště U Nádraží. Na místě, kde teď žije přibližně 1200 obyvatel, by tři soukromí podnikatelé chtěli vybudovat přes sto nových bytů.

Dlouhodobě proti nim bojuje například zastupitel Vladislav Burian. „Bude tam tím pádem sto aut navíc a dopadneme úplně stejně jako třeba lidé na Hvězdárně, kde si koukají z okna do okna,“ říká.

Podnikatel Tomáš Blábolil, který v Jindřichově Hradci postavil desítky bytů i rodinných domů, požádal o změnu územního plánu v lokalitě Dolní Radouně a postavil se i za ostatní developery. „Je to obrovský problém do budoucna, kdo v Jindřichově Hradci zůstane asi za dvacet let,“ připomíná.

Myšlenka výstavby nových domů, které zkombinují bydlení a podnikání, se zamlouvá i zastupiteli Milanu Synkovi. „Podle mě občanská vybavenost přináší alespoň pár pracovních příležitostí,“ komentuje.

Celkem radnice dostala od veřejnosti 77 podnětů na změnu územního plánu. Teď je předloží projektantovi, aby se je pokusil do územního plánu zapracovat.

Ke všemu se budou vyjadřovat ještě takzvané dotčené orgány. „Například dopraváci budou řešit v navazujícím řízení počty parkovacích míst, životní prostředí úbytek zeleně a podobně,“ vysvětluje Petra Vozábalová z odboru výstavby a územního plánování.

Projektování první změny územního plánu od roku 2014 bude podle ní trvat ještě zhruba dva roky. Během nich se ke každému záměru kromě dotčených orgánů bude moct znovu vyjádřit i veřejnost.

Spustit audio

Související