Přepis: Tandem Jana Rosáka - Jiří Suchý

Jiří Suchý, Jan Rosák
Jiří Suchý, Jan Rosák

Hostem Jana Rosáka byl Jiří Suchý.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den vám z Tandemu přeje Jan Rosák. U některých hostů je třeba je více či méně dlouze představovat, jaké mají tituly, funkce a zásluhy, u mého dnešního besedníka stačí nepochybně říct jen jméno a příjmení a všechno je jasné. Na Tandemu se sveze dnes se mnou Jiří Suchý. Vítám vás, dobrý den.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Děkuju za přivítání. Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V loňském roce oslavil pan Suchý na podzim 85 narozeniny, takže tedy dodatečně všechno nejlepší.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, děkuju, děkuju, ale já to většinou jako pomíjím tyhle ty. Nemám rád narozeniny a oslavy a tak, já jsem ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsme na tom stejně.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Jo?

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já nemám narozeniny rád svoje, ale cizí jo.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Já žádný. Já jsem takovej antislavič.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já bych řekl, že Jiří Suchý si ty nejkrásnější dárky naděluje vlastně sám, píše nové a nové hry, které dělají radost nejen jenom, ale hlavně nám divákům. Tak si dáme teď zahrát, samozřejmě písničku a samozřejmě z nějaké hry pana Jiřího Suchého, a pak se pustíme do povídání. Přeju všem hezkou chvilku u rádia.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže tahle písnička se jmenuje Norek, jestli se nepletu.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ano, ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A je z jedné z vašich her a ta hra se jmenuje Hodiny jsou pozpátku.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ano. To je swingový muzikál.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano. Je to náhoda, že to je taková reminiscence na Voskovce a Wericha Hodiny jdou pozpátku?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Jo, že se to V domě straší duch, že jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, no, no.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, vlastně jo, vlastně ano. Ale ono to hra je o něčem úplně jiným, ale ten jako tenhle ten motiv těch hodin jdoucích pozpátku ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten se vám hodil.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
... se hodil a my z Voskovce a Wericha vycházíme neustále. Naše poslední premiéra je dokonce úplně Voskovco-Werichovská.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Začalo to Vestpocketkou.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Začalo to Vestpocketkou, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že tohle to, ty, ty vaše návraty k těm vašim slavným předobrazům, jsou až přímo chvályhodné, protože to je dobře, že je znovu evokujete a dodáváte jim něco ze sebe, protože předpokládám, že je jejich věci jako třeba, dejme tomu, Čochtana nehrajete tak, jak ho hráli oni, že jo?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, úplně jinak, úplně jinak jsme to udělali. Ten příběh jsme nechali, písničky jsme nechali, ale mně bylo žinantní, abych tam opakoval fóry Jana Wericha, který byly tak jeho osobní, že jo, to vyprávění Čochtanovo a tak jsem si vymyslel svoje vlastní, a kupodivu zabírá i to moje, takže to jsem docela šťastnej, a celou tu, ten Divotvornej hrnec náš, ten semaforskej, prokládáme takovýma vzpomínkama na jednak na Jana Wericha a na tu dobu vůbec, co, ve který to u nás se hrálo. To byla podivná doba, že jo, kterou, která vlastně donutila Voskovce, že zdrhnul z naší republiky, která spěla do radostné náruče socialismu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je zajímavý, že Werich se nenechal k tomu přemluvit tehdy.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, on mně to vyprávěl, on říkal já jsem nemohl, poněvadž já v Americe nemám ty kluky, se kterejma jsem hrál kuličky.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak Voskovec je tam taky neměl.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ne, ale Voskovec byl vůbec od svojího počátku taková internacionální postava, že jo. Tatínek byl původně v Rusku, vedl kapelu carskou. Maminka byla napůl Francouzka a takže u nich se mluvilo v rodině francouzsko-česky a částečně rusky, takže on zřejmě nebyl tak vázanej na tuhle tu vlast ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, na ty kuličky tady u nás.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, víte, co mě taky zajímá? Když se vracíte k vlastním hrám jako třeba, já nevím, Skleněný prkno nebo Kdyby tisíc klarinetů, jak k tomu přistupujete a čím tohle to obohacujete tak, aby to samozřejmě nebylo tak, jak to třeba známe z filmu?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Já, když si vezmu jakoukoli starou hru, kterou se rozhodnu uvést v novém kabátě v Semaforu, a dělám to z toho důvodu, poněvadž my musíme uvést 3 premiéry ročně, já jsem dvě hry nový schopen napsat a třetí si ulehčuju, že vezmu nějakou starou a tu předělám. Někdy ji předělám tam důkladně, že je ze 70 % jiná. No, tak prostě nejsem, většinou, když vezmu tu starou hru, tak jsem s ní najednou nespokojenej, říkám, to už bych dneska udělal jinak, no a tak to dneska udělám jinak.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A většinou zůstáváte v té poloze, ve které jsme vás tehdy vídali ve starém Semaforu, třeba jestlipak si střihnete i Klarinetech jednoho z těch parašutistů?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ne, ne, ne. Tam hraju, tam jsem to postavil na tý prapůvodní hře, kterou jsme hráli v Divadle Na zábradlí, kde došlo k takovýmu zázraku s cigaretou, takovej, takovej drobnej příběh a tak, a na tom jsem to postavil. A to bylo něco úplně jinýho, než bylo ve filmu a než jsme později hráli i v Semaforu. Takže teď jsem se vrátil k tomu původnímu, ale zase jsem to udělal jinak, takže poněvadž tentokrát to hrajeme ve dvou s Jitkou Molavcovou, že jo, takže tehdy ten zázrak, kterej vlastně způsobil ten, že se proměnily ty hudební nástroje, ne, ty se neproměnily ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zbraně se proměnily.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
... zbraně se proměnily, vidíte, já se na to budu muset podívat znova. Zbraně se ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jděte na to, je to výborný.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Jo? Takže to dělala původně Ljuba Hermanová, dneska to děláme my s Jitkou dohromady, že jo. A tak to, je to, vyšli jsme z toho prapůvodního, ale druhá polovina je zase trošičku z filmu, poněvadž tam už jsou všecky ty slavný melodie Šlitrovy, Šlitrovi se tam povedly výborný songy, že jo, Tereza, Babeta, takže to tam všechno u nás zazní a kupodivu to platí dodnes, poněvadž ty lidi, diváci to strašně berou ty písničky a někdy si zpívají i s sebou, nechají se strhnout a je tam kolem toho krásná atmosféra, hlavně tedy v tý druhý polovina. Ta první polovina je trošku vážnější, a to není přímo to, co se od Semaforu čeká, že jo. Ne že by to bylo úplně vážný, jsou tam, lidi se tam i zasmějou, ale jako není, nepřetéká tam ten humor, jo, tam taková jako, jsou tam krůpěje spíš, a zato druhá půlka to rozbalí a to lidi velice akceptujou a já jsem příjemně překvapenej, že ty písničky, kterým je už dneska, já nevím, 50 let, takže zabírají naplno.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Před chvilkou náš dnešní vzácný host Jiří Suchý, tedy myslím před písničkou, se svěřil s tím, jak předělává, inovuje, jinak přistupuje ke hrám, které už v Semaforu někdy uvedl, ale víte, co mě napadlo v té souvislosti? Že třeba takovou Dobře placenou procházku jste v Národním divadle zahráli v podstatě vlastně jaksi na tom úplně původním půdorysu. Bylo to vaše přání nebo Miloše Formana?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ne, to Miloš, Miloš Forman měl tu hru velice rád, poněvadž on už tehdy natočil film Dobře placená procházka, televizní film, kterej běžel, točil to s Jánem Roháčem, ten dělal totiž tu divadelní režii, tak Forman ho vzal jaksi ke spolupráci. No, a on to měl rád. A udělal tam ale změny. Za prvé já jsem říkal - pane Formane, ale vždyť je to hra pro 5 lidí a teď to Národní divadlo je veliký a to jeviště, no, když jsem tam přišel a zjistil jsem, že to jeviště je hlubší a větší než celý hlediště, to jsem netušil, taky není využíváno, jako využívá se ta přední třetina a to, co jde dál, tak to, no a já jsem říkal vždyť to s těma 5 lidma tam budeme takový utopený a on říkal nechte to na mně, uvidíte, já z toho udělám Broadway. No, a najednou tam byl 50členný ženský sbor, navíc tam byla ještě jedna malá jazzová skupina, dole hrálo 70 muzikantů jako symfonickej orchestr, dětskej sbor tam byl, no, teď prostě to rozbalil a byla to veliká podívaná, což bylo zvláštní. No, ale navíc co bylo nejzvláštnější, on miloval písničky ze hry Sekta. To byla naše, to byl náš nejslavnější propadák v historii Semaforu, no, když, v době, kdy jsme hráli každou hru 200krát, 300krát, tak Sektu jsme po 36 reprízách museli stáhnout, poněvadž lidi na to přestali chodit a dokonce jsem dostával takový dopisy, já jsem se Semaforem skoncoval, když jste mohli hrát takovýhle, velice ošklivý dopisy.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A víte, že se na to taky vůbec nepamatuju.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, no, to bylo 36 repríz. A představte si, já jsem tý hře strašně věřil, tak je tomu asi 8 nebo 10 let, tak jsem říkal dneska už jsou lidi vyspělejší, tak zkusím tu hru zrehabilitovat, a ještě jsem jí vylepšil, dali jsme tam, dal jsem tam roli pro Jitku a pro sebe a prostě, no, a hráli jsme to 16krát a lidi na to přestali chodit.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to je zajímavý.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
A to přitom třeba Kytici jsme teď hráli 830krát, jo, a Sekta po 16 reprízách už byl poloprázdnej sál.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je tady málo sektářů u nás asi.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, já nevím, ale Formanovi se ty písničky tak líbily a on řekl najednou, jo, že se mu líbily, to jsem věděl, protože když emigroval do Ameriky, tak mně napsal, jestli bych mu neposlal magnetofonovej pásek s těma písničkama, že by je chtěl mít doma. Tak jsem mu poslal a najednou, když se měla dělat Dobře placená procházka a on říkal víte, a já jednotlivý ty obrazy oddělím písničkama ze Sekty. A já jsem říkal, no, počkejte, ale to bude zprskanec takovej. To byly písničky, který jsem složil já, poněvadž Jiří Šlitr, když si to přečetl tu hru, tak řekl já do toho písničky dělat nebudu, udělej ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, Šlitr teda se postavil zády.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ano, udělej si, udělej si je sám. Tak jsem si je udělal sám a Forman si je zamiloval a prostrkal je do tý Dobře placený procházky, což byla opera od Jiřího Šlitra a byly tam prostě odděloval jedny jednotlivý obrazy právě ta moje Sekta. Takže to byla rehabilitace, že jo. Já, najednou to hrál 70člennej symfoňák a zpívaly to veliký sbory v Národním divadle.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zkuste mi některej z nich připomenout, název.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
To nikdo nezná. Vždyť se to hrálo 16krát a tady, no, tam byly, ono totiž ta hra byla opravdu myšlena, jako já jsem chtěl uniknout, my jsme tehdy v těch 60. letech hráli takový Zuzana je sama doma, Zuzana je zase sama doma, Zuzana je všude jako doma, Zuzana není pro nikoho doma a takovýhle, a to už jsme věděli a lidi jsme měli prostě po palcem, věděli jsme ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na háku, jak se říká.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, a na háku, ano. A já jsem tomu chtěl uniknout a říkal jsem, zkusím udělat experiment takovej a napsal jsem hru, byla to vlastně absurdní divadlo. No, a to ty lidi to prostě nevzali a ale už tenkrát Hudební rozhledy napsaly o tý hudbě, která, to byly, to byl zase další experiment, že já jsem udělal hudbu, která byla vlastně kombinace dixilendu a gregoriánskýho chorálu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a hergot teda.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, prostě taková, taková hudba, která vycházela z toho gregoriánskáho chorálu, ale hrála to dixilendská parta. Takže Hudební rozhledy, odborný časopis o tom pěl chvály, ale jinak to všichni ztrhali, a no tak to už je za námi. Už to nikdy nikdo neuvidí. Leda, že si koupí DVD, poněvadž to budeme vydávat tu Sektu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sektu vydáte?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, budeme.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bude možná sběratelská potom rarita.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ano, to bude, ano, já taky nemyslím, že by to udělalo do trhu nějakou velikou bombu.

/ Reklama /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jiří Suchý zmínil už některé hry, které v 60. letech já bych řekl přímo řádily mezi publikem, to znamená lidi stáli fronty, co stáli, spali ve frontách před Semaforem v té pasáži ...

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ano, střídali se tam v noci celý rodiny.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... Aby dostali lístky třeba na Zuzanu, anebo na Jonáše.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mimochodem, mám takový zajímavý dotaz. Tuhle jsem byl v Divadle v Celetné a tam jsem uviděl plakát, že hrají vaši hru Jonáš a tingl-tangl.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oni teda tu, tu hru nebo respektive jaksi podtitul dali takový velice uctivý, tvůrčí tým nazval ten počin uctivým remakem. Ale přesto, viděl jste to představení?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Jo viděl, viděl, viděl.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A víte, co mě zajímá? Třeba Zdeněk Svěrák má takový odtažitý postoj k tomu, aby se ty hry uváděly, myslím hry tedy Cimrmanů, jinde než v Divadle Járy Cimrmana. Vy nemáte tenhle pocit? Vám to ...

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ne, ne, ne. Naopak, mně lichotí, že se pokouší jiní taky se toho zmocnit nějak. Já jsem toho Jonáše už viděl, v řadě divadel to hráli.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
To hráli. Dokonce taková zvláštní shoda. Svého času to hráli na Kladně a pozvali mě tam a hlavní roli Jonáše, tu mojí roli, tam hrál jistý pan Stýblo, kterému patří dneska Stýblova pasáž a to bývalý Divadlo Semafor.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Semafor.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jo.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ano, tak to byl herec, kterej tam hrál mojí roli. Potom ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezká náhoda.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
... v Hradci Králové, tam hráli, tam udělali zvláštní experiment, to jsem děsně ocenil. Tu mojí roli Jonáše tam hrálo postupně 5 lidí. Každej vždycky vzpomínal, totiž ta hra byla o tom, že jsem říkal vždycky jo, Jonáše, toho jsem viděl v Paříži a on hrál takhle a takhle, a pak zase pak jsem ho viděl v New Yorku a to vždycky přijde někdo, a trumfuje se s těma druhejma, no, já jsem ho zase viděl tam a tam a tam zpíval tuhle písničku a říkal tenhle fór, tyhle fóry, takže to bylo zajímavý, že tam na to šli úplně jinak, že tu mojí roli hrálo 5 různých lidí.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak koukám, že vy jste vesměs s těmi uvedeními v ostatních divadlech docela spokojený?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Jo, jo, jo. Samozřejmě. Potom Armádní umělecký soubor taky to kdysi hrál ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
... ještě za dávnejch dob.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, víte co, je úžasné tedy ten váš záběr, to se mi opravdu hrozně líbí, že jednak teda píšete 3 premiéry ročně, pro hodně těch her skládáte muziku, děláte scénografii, co si budeme povídat, 85 let, v tomhle věku už spousta lidí má ruce v klíně a dělá takovej ten mlýnek palcema, což teda u vás si nedovedu vůbec představit. Není to namáhavý?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, vlastně ani ne, trošku jo, trošku jo. Někdy mě to trošku zmáhá, ale tak se vyspím a ráno jdu zase do toho.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy nejste rád línej?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Já bych, já dokonce toužím po tom, bejt línej, ale já jsem postiženej workoholismem, což je vlastně do jistý míry choroba taková. A není to vždycky příjemný. Já bych si chtěl kolikrát odpočinout. Já si pamatuju, že když poprvé jsem se svou manželkou, to už je, já nevím, asi 160 let, jsem, jsme jeli k moři, tak já jsem si říkal teď si tam lehnu, budu, občas si zaplavu, budu tam ležet na pláži, budu hledět na mráčky a bude to krásné, tam si odpočinu. Druhej den, když jsem to absolvoval, tak jsem najednou zpozoroval, že jsem nervozní a že jsem nevrlej, a já jsem spíš takovej pohodovej člověk, já nemám rád nějaký napnelismy mezi lidma.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste spíš vrlej.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, ano, ano, a já byl nevrlej a byl jsem takovej. A pořád jako, že mi něco schází. Pak jsem šel a koupil jsem si sešit, v Rumunsku to bylo, a napsal jsem tam kus Kytice, kterou jsme později hráli, na tý, na tý pláži. To byla potom moje příjemná dovolená.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už vás začalo bavit pak.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ano, ano, pak jsem tam ležel, pak jsem si šel zaplavat a věděl jsem, že se tam vrátím k tomu sešitu a budu řešit tu, ty další balady z tý Kytice a tak, no, a to mě, takže to je, já nedovedu odpočívat. A trochu to závidím lidem, takže já se nechlubím tou pílí, já ji považuji spíš za ústrk od osudu.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Až je mi to skoro tak žinantní, abych teď lámal z Jiřího Suchého, aby si vymyslel někoho jiného než jenom písničky Semaforu, kterou by si třeba rád poslechl, ale možná, že to je docela jaksi symptomatické, že autor sám svoje písničky třeba neposlouchá imrvére, tak se hezky česky říká.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ne, to vůbec ne.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že ne, že ne.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Jé, jen to ne.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nehrozí. Tak koho rád posloucháte, kdo vám udělá radost? Já mám takový pocit, že asi to tuším, ale potvrďte mi to.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, já, ono je hodně zpěváků a zpěvaček, ale poněvadž já jsem byl odchovaný jazzem, taky neustále se k němu vracím. Vždyť jsem založil Big Band Semafor s podtitulem orchestr, který hraje divadlo. Tam všichni ti muzikanti jsou zároveň herci a je ten orchestr podle odborníků špičkovej swing band. Teď jsme měli novou premiéru s ním.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jsou i špičkoví herci ti muzikanti?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ne. Ty, ale to je, ono je to půvabný, oni jsou jako trošičku naivní a tak, no, ale tak nemůže člověk čekat od vynikajícího trumpetisty, který tam má závratný sólo, aby šel a hrál potom jako Höger, že jo. Tak to ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale byl takovej saxofonista v Havlíkově orchestr, Jegorov, že jo, který hrál výborně.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Jegorov, jo, jo, ano, ano. Taky oni, oni taky hrajou a je to takový naivňoučký, ale jsou suverénní a je vidět, že to dělají s chutí a ono se to přenáší na to publikum, takže to publikum to bere jako úplně dokonale, ale berou to i odborníci. My jsme na to neměli žádnou negativní kritiku, prostě se o tom píše v superlativech, že jako jsme to vyhráli na 100 %. Ale teď koho chci. No, tak někoho, někoho od jazzu. Armstrong?

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Armstrong je výborná volba, bych řekl. A navíc já si myslím, že vy k němu máme takovej zvláštní nebo respektive ne zvláštní, až přímo záviděníhodný vztah, protože vy jste se s ním potkal, nejenom potkal, ale dokonce jste ho s Jiřím Šlitrem uváděli v Lucerně.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ano, my jsme uváděli jeho koncerty a to byly veliký dny pro nás, poněvadž Armstrong byl legenda. Já to slovo nemám moc rád, poněvadž dneska se, kdo, kdo vydrží v popmusic 5 let, tak je už legenda, že jo. O mně tady ří.., moje žena se mně smála a říkala mně vždycky á, starej legenda už přišel domů a takový ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To ten legenda.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, a ona mi říkala chodící legenda, takže já to nemám rád, ale on byl, že jo. To já jsem, než jako jsme byli vybraný, abysme uváděli ty jeho koncerty, tak jsem ho znal z gramofonovejch desek prakticky a s fotografií. A byl to pro mě jako mytologická bytost a najednou přišel, my jsme na něj čekali v hotelu International, on nám podal ruku a my jsme mu koukali do očí, no, to byl, a potom jsme každej večer poslouchali ten jeho koncert, kterej byl pokaždý trochu jinej. No, bylo to nádherný.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jiří Suchý sice nemá rád to slovo legenda, ale co si budeme povídat, myslím si, že celkem oprávněně mu to spousta lidí jaksi přisuzuje tenhle přídomek, ale zapomeneme na to a spíš se soustředíme teď v tom vašem povídání, vy jste mě inspiroval s tím Louisem Armstrongem, protože vy jste se potkal ve svým životě, a to vám už nikdo samozřejmě nevezme a všichni vám to můžeme závidět, se spoustou slavnejch lidí. Než jsme začali natáčet ten dnešní Tandem, tak jste jim pár zmínil a co, co jméno, to, to bomba. Říkal jste Chevalier, říkal jste Fonda, ale i Bush, že jo, třeba zajímavé.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, prezident Bush ne, tak s tím jsem si podal pouze ruku, to bylo oficiální ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nic vám neřekl?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ne, ne, ne, Jitka mu akorát stačila říct /nepřeloženo/ a to bylo, a já jsem říkal, ale to se říká asi za jinejch okolností jinejm lidem a to pak jsme to nechali.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ono to asi vzal, ne, dobře.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Jo, jo, jo. Ale ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ten Maurice Chevalier mě zajímá.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Maurice Chevalier, on, my jsme byli v Paříži a on tam natáčel ve studiu firmy Barclay zrovna svý desky. A poněvadž jsme s tím ředitelem tý firmy nějakým způsobem se sešli a tak, on nám nabídl, jestli se chceme podívat, jak, a jak Chevalier točí desky, tak jsme tam šli, a skutečně jsme se dívali, jak on točí. Už to byl starý pán, už mu bylo asi 70 ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobrý tohle.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
... ale když odcházel, tak tam na něj čekaly dvě krásný dívky a on odcházel uprostřed nich a držel je kolem ramen, tak to jsem si říkal, tak až mně bude takhle 70, jestli se toho dožiju, tak to bych taky takhle chtěl odcházet ze studia.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Podařilo se vám to mimochodem?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
To já už nevím, to je tak dávno, že to nevím vůbec, no. Ale takže, no a tam jsme s ním taky promluvili, on, jo tam jsem zažil krásnou věc. Já jsem si koupil takovou knížku o francouzských kabaretech a tam byla veliká stať věnovaná jemu. A tak tam jsem vybral jednu fotografii a říkal jsem, jestli by se tam nepodepsal a on říkal, ne, to nejsem já, to je imitátor, já jsem ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Cože?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
... tadyhle a vybral jinou fotografii a podepsal to tam, načež jeho tajemník potom říkal byl to on, ale on kde se sobě nelíbí, tak říká, že to je imitátor.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jé, to je dobrý teda.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
To prozradil ten jeho.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobrý, to je dobrý. No a Fondu jste zmínil taky.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Jo ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Henryho.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ne Henryho, jeho dceru ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo Jane Fondovou.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Jane, Jane Fondovou. Ano, tam jsme byli na takovým večírku a tam mě překvapilo, ti Američani, to možná znáte z biografu taky, mají vždycky třeba na krbu nebo tak, asi tisíc fotografií ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
... v rámečcích, všelijaký rodiny a to, a ona tam měla hned upředu Havla.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to bylo u ní doma tohle.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
U ní doma, jo, u ní doma. Tak to mě, mě to velice imponovalo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vás tam neměla náhodou.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Mě tam neměla.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, ne, ne.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
To je jako její chyba, já jí to nevytýkám, já ji taky nemám.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na svým krbu.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Na svým, na svým krbu. Já nemám ani krb.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když si ťuknete takzvaně stránky webové, teď mám na mysli na internetu, které se týkají Jiřího Suchého, tak tam narazíte taky na takovou zajímavost, která mě opravdu hodně zaujala, že vydáváte v podstatě takového jakože kvazi noviny. Jmenují se Stará fronta zítra.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ano, ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moc mě to zaujalo. V jednom čísle se tam třeba zamýšlíte nad takovým zajímavým fenoménem, který jste nazval politický talent. To je hezká věc. Myslíte si, že mají třeba naši politicky politický talent?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nemusíte jmenovat konkretně, ale ...

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Jo, tak to, tak to je jiná ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Třeba podle /souzvuk hlasů/.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No nemají, nemají.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nemají.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ne, tak možná, že některej jo, já zase je tak zevrubně neznám a tak, ale mají někteří talent pro politikaření, to znamená ohřívat si své polévečky pomocí politiky a pomocí vlastní moci. To je taková, to je talent opovrženíhodný, ale určitě bude mít někdo i talent pozitivní. Já třeba oceňuju některý kroky ministra kultury Hermana, ten se mi jeví jako opravdu zajímavá osobnost a mě fascinoval jednou takovou odpovědí, kdy ho napadl nějaký poslanec za komunistickou stranu, že prostě nechává chátrat památky, že v Kroměříži ten park nebo já nevím něco, a začal mu to tvrdě vytýkat. A on to vyslechl a potom říkal - víte, že komunisti zničili víc synagog než nacisti? Jo, a teďka házel ty čísla skutečně, a teď říkal další a další věci, který byly pro tu stranu jako dost nevlídný, odpovědi se na to nedočkal potom.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, no tak vůbec se nedivím.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, tak tím mě imponoval. Ale vůbec jsem sledoval i ten záležitost dalajláma nebo tak. Mně připadal, jakože ví, co chce a jde si za svým, nehledá konflikty, ale když vzniknou ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak se jim nevyhýbá.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
... tak se jim nevyhejbá a řekne si vždycky svý. Zdá se mi, že to je například rozumnej politik.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, mě napadlo, když si tak jaksi zavzpomínám na Semafor třeba v těch 60. letech, kdy jsme na něj chodili i proto, co se tam neříkalo, ale co se tak tušilo jaksi mezi řádky. Vy jste nikdy nedělali vyloženě jaksi politickou satiru, to se nedá říct.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ne, ne.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že programově jste ji nedělali, ale nemyslíte si třeba, že by teď už byl čas, neříkám u vás v divadle, možná na politickou satiru v divadle?

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, v tý poslední ve Vestpocketce co je, tak tam se nám probleskuje, ale zase je to zajímavá věc, je to, bylo to ode mě neplánovaný, neříkal jsem si teďka se do toho, ale když jsem psal ty naše dialogy, tak najednou to naráželo na určitý skutečnosti a už mi to nedalo a už jsem tam jaksi něco řekl. Kupodivu lidi to velice berou. Jinak já jsem neměl politickou satiru rád a nedělal jsem ji v 60. letech a v 70., v 80. z toho důvodu, že tehdy se po mně žádala, ale taková, kterou bych, jo, v 60. letech říkal heleďte, v tom západním Německu ten Adenauer a tak to, a Eisenhower, tedy válečnej štváč, on má atomový pumy a vyhrožuje, chtěl by nejradši rozpoutat světový, do toho byste měli šít, no a to jsem nechtěl. No, potom do čeho bych chtěl šít, to jsem si netroufl, poněvadž bych do toho šel jeden večer a už potom by nebyl Semafor.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pak byste šil něco úplně někde jinde.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ano, pak bych zašít, pak bych byl zašitej.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zašitej.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, takže to, tam se mi nedostávalo, nechci říct odvaha, i když taky, ale smysluplnost, poněvadž jsem věděl, že bych to řekl jednou a už by nám zavřeli to divadlo. Oni na to čekali, jo. Zajímavý je, poněvadž my jsme jim byli velice nepohodlný a oni nás velice tlačili do tohohle toho. A měli jsme ale zase celou řadu lidí na význačnejch místech, který nám chtěli pomoct, který byli rozumný a tak se na mě obrátili, abych udělal taky nějaký gesto, kterým by mohli operovat a já jsem napsal píseň Tulipán, ten text a oni to okamžitě dali do učebnic a tak a už říkali podívejte se, to je tak pokrokový ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Angažovaný se tomu říkalo.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Angažovaný, ano, a já nemám ten Tulipán od tý doby rád.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy ho nemáte rád? Já ho miluju.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ne, poněvadž jsem, každej ho miluje.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Každej ho miluje.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
A chtějí to po mně a tak a já to zpívám ho, ona to není špatná písnička, ale ten pocit, že jsem to dělal jako na objednávku, aby mi, jo, bylo to takový nějaký, třeba ze srdce mi vytryskla jiná obdobná píseň Jo, to jsem ještě žil, jestli to znáte.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, samozřejmě.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
A to mám rád.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jejdanene.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
To jsem najednou sám k tomu dospěl, ale tadyhle ta, to jsem, to byla objednávka udělej něco pokrokovýho, a já jsem říkal no tak pokrokovýho, fakt je, že když budu psát o míru, tak to oni hlásají pořád, no, tak mě, to je pokrokový a můžu se pod to podepsat v podstatě. Mír není nic špatnýho. No, ale ta pachuť, že jsem to dělal z těchhle těch důvodů, abych jako tomu divadlu nějak pomohl, tak ta zůstává, dodnes přetrvává trošku a mám, je mi ta písnička cizí.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je škoda, protože my to bereme spíš, mluvím teď za spoustu lidí, spíš pacifisticky.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ano, ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než angažovaně.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ano, ano, poněvadž neznáte to podhoubí, proč to vzniklo a tak.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
A já mám tu smůlu, že to znám. Kdybychom to neznal, tak by se mi to taky líbilo. Nedávno jsem jí prostě musel na nátlak veřejnosti na koncertu střihnout, a říkal jsem si, ono to není špatná písnička zase.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bodejť by jo.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ten Šlitr tam to peridodudu vedeved, je takovej ten refrén a tak, to je velice krásný a ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Možná, že to ještě přehodnotíte časem.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Možná, že ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zapomenete na to, jak to vzniklo.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Je mám pocit, že spíš zapomenu Tulipán a že mně zůstane, že to je tak, jak to vzniklo, no.

/ Reklama /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si teď dovolím takovou, takový trošičku podobenství. Mě vždycky rozveselí, když někde čtu, ptají se třeba Hany Hegerové, proč už nevystupuje, nebo jaké nové písničky nám připraví, nebo Karla Gotta, jestli ještě pomýšlí na syna, jo. Mně to přijde vždycky až tak nespravedlivý, protože ty lidi už jsou starý, ale teď doufám, že mi porozumíte u vás, pane Suchý, přestože máte svůj věk, se klidně můžu zeptat, jaký nový hry připravujete, jaká nová trojka nás zase čeká, protože vy jste úplně jinej případ.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, tak samozřejmě teď po tý Vestpocketce jsem v těžký situaci, poněvadž ta byla tak mimořádně úspěšná ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, jo, to je bomba.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
... ale jelikož já jsem založil ten Big Band Semafor a rozhodl jsem se, že budeme dělat úplně jinej druh divadla, že přehodil jsem vexl takříkajíc, poněvadž se mi zdálo, že jsme furt vycházíme ze stejný metody 57 let a že je načase, abysme to uchopili jinak. Tak to naše představení je, začne jako koncert swingovýho velkýho bandu, kterej musím tedy skutečně říct, že se mi podařilo shromáždit vynikající muzikanty a hraje to tedy báječně, je to takovej ten swing 40., 50. let, jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten elegantní.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ano. A ten koncert se pak rozpadá do těch divadelních her, ty muzikanti, já jsem kvůli nim vymyslel takový pulty, který se otvírají jako dveře, takže oni vyjdou a už jsou převlečený, no, to, to mám takový různý fígle ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vždyť říkám scénograf taky.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, no, to bych o tom musel mluvit hrozně dlouho, ale prostě teď to chci dodržet, a udělal jsem další pokus a kdysi jsem napsal takovou, jmenovalo se to Šest žen, bylo to o Jindřichovi VIII., Horníček to hrál hlavní roli a tak, a to chci udělat znova, ale zase už nejsem spokojenej s tím, tak jsem kolem toho navymejšlel další postavy taky, aby měli ty muzikanti co hrát jako herci, že jo, a udělal jsem z toho trošičku jinou hru a to bude mít v listopadu premiéru. No, potom jsem, jo, na jaře, já ještě mám takovou hru velice komorní, jmenuje se to Kufr pana Bergsona o takovým pianistovi, který se upije k smrti a jeho pozůstalá milenka se prohrabuje v jeho kufru pozůstalým a najde tam jeho deník a teď si to začne číst a on vidí ty příběhy úplně jinak než ona a ona s ním polemizuje pořád, říká, vždyť tak to nebylo, co si to nalháváš do vlastního deníku, vždyť já si to pamatuju, a to, a vzniká z toho taková zvláštní hra a on, ač to byl koncertní pianista přes vážnou hudbu, tak pro ní skládal různý šansony a blues a takový ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Úplně v tom vidím tu Jitku a vás, je to jasný.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Ano. No, ne, ne, ne, bohužel, poněvadž tam bude hrát skutečně vynikající pianista, kterej, kterej ovládá i vážnou muziku a tak a musí tam bejt taková nějaká herečka. I původně jsem uvažoval, měla to hrát jistá Veronika Kubařová, která hrála u nás taky ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jistě skvělá herečka. Krásná.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
No, která u nás hrála, a já jsem říkal ta by to prodala a tak jsme jednali, ale nějak to vyšumělo, nevím, jestli to jako, poněvadž ona je hodně vytížená, tak nevím, jestli to klapne, ale herečka tohoto charakteru. Úplně jiná než ty komediální herečky, který, nebo než jsme my s Jitkou, jo, takže to by byla. Já taky tím sleduju, abych nemusel hrát denně, poněvadž zatím, kde jsme nehráli, tak se to neprodalo, lidi choděj do Semaforu na nás. No tak já chápu, třeba proti nám je Hurvínek a Spejbl, no, tak když půjdu tam, tak chci viděl Hurvínka a nikoli Kašpárka, že jo. My jsme tedy s Jitkou jakejsi Hurvínek a Spejbl.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A Spejbl ano. Vy jste to řekl, tak ta, ta se přímo nabízí ta paralela, ano, ale já bych řekl tou slávou taky. Ta je taky asi tak rovnocenná. Pane Suchý, já vám moc děkuju a přeju vám samozřejmě, aby všecky tyhle ty plány vyšly, protože nejenom že vy si uděláte radost, ale uděláte radost nám, divákům, kteří jsme vděční návštěvníci Divadla Semafor. Ať vám to pořád ještě dlouho píše, pořád hraje a pořád zpívá.

Jiří SUCHÝ, zpěvák
--------------------
Já vám moc děkuju a ujišťuju vás, že vám přeju taky, aby se vám dařilo, na co sáhnete.

 


Doslovný přepis pořadu
dodává firma NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.