Před sto lety si budějovičtí občané mohli poprvé zvolit své zastupitelstvo

První zastupitelé Českých Budějovic 1919
První zastupitelé Českých Budějovic 1919
0:00
/
0:00

Je tomu přesně sto let, co mohli obyvatelé nově vzniklého Československa poprvé volit. Pro mnoho lidí to byla mimořádná událost.

Zásadní novinkou byly nové politické strany, první ženy jako zastupitelky a v příhraničí dvojjazyčná zastupitelstva.

I v Českých Budějovicích bylo zvoleno pět německých zastupitelů. Němečtí a rakouští obyvatelé nové republiky ale většinou vznik Československa příliš nevítali. „Oni se v novém státě stali svým způsobem občany druhé kategorie, což byl pro ně sešup. Navíc byly zavedeny jazykové zkoušky, které museli úředníci do roka a do dne složit a 80 tisíc z nich je nesložilo. Dovedete si tedy představit, jak se poté tvářili na všechno československé,“ popisuje stav tehdejší společnosti historik Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Jiří Dvořák.

První komunální volby se konaly v roce 1919 jen v Čechách, na Moravě a v části Slezska. Nevolilo se na územích, jejichž příslušnost k československému státu ještě nebyla ujasněna, v našem jihočeském případě to bylo Vitorazsko, na Moravě pak Hlučínsko, Valticko a část Těšínska. Volby nebyly ještě ani na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

V zastupitelstvu seděl také August Zátka

Na stěně Okresního státního archívu v Českých Budějovicích uchovávají připomínku v podobě tabla fotografií prvních zastupitelů Českých Budějovic. Ti ale nezačali pracovat ve vzduchoprázdnu, navázali na prozatímní samosprávu vzniklou těsně po vyhlášení samostatnosti v říjnu 1918.

Kromě starosty Otakara Svobody, dvou kněží a dvou žen, Ludmily Majerové a Cyrily Tesařové, byli v zastupitelstvu další osobnosti známé z veřejného života, například František Miroslav Čapek, který 28. října 1918 jako první ohlásil v Českých Budějovicích vznik nového státu, v zastupitelstvu seděl doyen místních podnikateů a politiků August Zátka, dále třeba Alois Kříž, Václav Adámek, Vojtěch Havel, Anton Jaksch, Karel Slavíka a další.

Celkovým výsledkem voleb bylo výrazné vítězství levice. Nejvíce hlasů získala Československá sociálně demokratická strana dělnická (32,5 %), následovali Československá strana socialistická (17,3 %), agrárníci (15,3 %), lidovci (9,8 %) a Československá národní demokracie (9,6 %). Výrazně zabodovala i Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR, která u svých německých voličů získala dokonce 47,9 %.

Spustit audio

Související