Před sto lety si budějovičtí občané mohli poprvé zvolit své zastupitelstvo

První zastupitelé Českých Budějovic 1919
První zastupitelé Českých Budějovic 1919

Je tomu přesně sto let, co mohli obyvatelé nově vzniklého Československa poprvé volit. Pro mnoho lidí to byla mimořádná událost.

Zásadní novinkou byly nové politické strany, první ženy jako zastupitelky a v příhraničí dvojjazyčná zastupitelstva.

I v Českých Budějovicích bylo zvoleno pět německých zastupitelů. Němečtí a rakouští obyvatelé nové republiky ale většinou vznik Československa příliš nevítali. „Oni se v novém státě stali svým způsobem občany druhé kategorie, což byl pro ně sešup. Navíc byly zavedeny jazykové zkoušky, které museli úředníci do roka a do dne složit a 80 tisíc z nich je nesložilo. Dovedete si tedy představit, jak se poté tvářili na všechno československé,“ popisuje stav tehdejší společnosti historik Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Jiří Dvořák.

První komunální volby se konaly v roce 1919 jen v Čechách, na Moravě a v části Slezska. Nevolilo se na územích, jejichž příslušnost k československému státu ještě nebyla ujasněna, v našem jihočeském případě to bylo Vitorazsko, na Moravě pak Hlučínsko, Valticko a část Těšínska. Volby nebyly ještě ani na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

V zastupitelstvu seděl také August Zátka

Na stěně Okresního státního archívu v Českých Budějovicích uchovávají připomínku v podobě tabla fotografií prvních zastupitelů Českých Budějovic. Ti ale nezačali pracovat ve vzduchoprázdnu, navázali na prozatímní samosprávu vzniklou těsně po vyhlášení samostatnosti v říjnu 1918.

Kromě starosty Otakara Svobody, dvou kněží a dvou žen, Ludmily Majerové a Cyrily Tesařové, byli v zastupitelstvu další osobnosti známé z veřejného života, například František Miroslav Čapek, který 28. října 1918 jako první ohlásil v Českých Budějovicích vznik nového státu, v zastupitelstvu seděl doyen místních podnikateů a politiků August Zátka, dále třeba Alois Kříž, Václav Adámek, Vojtěch Havel, Anton Jaksch, Karel Slavíka a další.

Celkovým výsledkem voleb bylo výrazné vítězství levice. Nejvíce hlasů získala Československá sociálně demokratická strana dělnická (32,5 %), následovali Československá strana socialistická (17,3 %), agrárníci (15,3 %), lidovci (9,8 %) a Československá národní demokracie (9,6 %). Výrazně zabodovala i Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR, která u svých německých voličů získala dokonce 47,9 %.

Spustit audio

Související