Před revolucí líp nebylo. Proto je tady ta kniha, tvrdí fotograf Herbert Slavík
Je spoluautorem knihy s názvem Poslední revoluce, která je odpovědí na hlasy, které tvrdí, že dřív bylo líp. Pro samotného fotografa prý byla překvapením.
„Teď se objevují nostalgické hlasy s tím, že bylo líp. To je nesmysl. Proto je tady ta kniha.“ Publikace s podtitulem Jak jsme žili zachycuje období od roku 1985 až do rozpadu Československa.
„Je o tom životě. K těm fotkám jsem se vrátil opravdu po 30 letech. Dřív jsem vůbec neměl tu potřebu. Byla to doba, na kterou ne úplně rád vzpomínám,“ ujistil Terezu Kostkovou v Blízkých setkáních.
Překvapení na druhou
„Sám jsem byl překvapený tím, co jsem fotil a jak ta země vypadala. Byla opravdu vybydlená a zbídačená. Pamětníci zapomněli a mladá generace netuší. Možná pro ni jsme tu knihu dělali.“
Která fotka z toho období je podle něj nejsilnější? „Vždycky zmiňuju fotku Václava Havla v Kongresu USA, kde stojí s tím vztyčeným véčkem. Až tam jsem si uvědomil, co se stalo,“ vzpomíná Herbert Slavík.
Jak s Martinem Komárkem přišli na nápad knihy? Až kam ho pustí portrétovaný člověk? Je hodným fotografem? Jaké vzpomínky má na fotografování Jana Třísky? Žijeme ve šťastné zemi se zakaboněnými lidmi? Má spěch vliv na kvalitu fotek?
Související
-
Václav Malý: Proč si třetina pamětníků revoluce myslí, že za socialismu bylo líp
„Ne pro každého je v současnosti život lehký,“ uvažuje světící biskup pražský. „Dnes se totiž člověk musí snažit.“ Co je podle něj největším zločinem komunismu?
-
Herbert Slavík: Volba fotky prezidenta byla vždycky věc společná. Výjimkou byl ten současný
Začínal na klasickém fotoaparátu, ale digitální doba se mu líbí. „Možnosti jsou neomezené. Dovoluje to fotit každému, ale o to větší výzva je to pro nás profesionály.“
-
Fotograf Šibík: O reportážní fotky není zájem
Fotografoval pád Berlínské zdi, hladomor v Súdánu nebo zemětřesení v Arménii. Jezdit po světě ale není tak jednoduché jako dřív. Jak si dnes zařizuje své cesty?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
