Před loveckým zámkem Ohrada se rozezněly motorové pily. Pracují zde dřevosochaři

Vyrábí je zde dřevosochaři ze spolku Český dřevorubec. „Dá se pracovat jenom z hlavy, ale je třeba u toho hodně přemýšlet a také si kreslit,“ prozrazuje Hubert Barták. Ten je autorem sousoší se dvěma dospělými datly a mládětem vykukujícím z dutiny.

Podle předsedy spolku Jiřího Vorlíčka je především důležité, aby se sochař ztotožnil se zadaným tématem. „Dílu vdechuje život samozřejmě ta finální úprava, ale nosná je už myšlenka, se kterou přicházíte,“ říká.

Kmeny, z nichž sochy vzniknou, se také vybírají podle zvoleného tématu. To ovlivňuje velikost a průměr. Dřevosochaři zároveň dbají na zdravotní stav stromů, protože chtějí, aby výsledné dílo dlouho vydrželo.

Autor Stanislav Cibulka vyrábí před zámkem poměrně složitou sochu. „Rád bych tam zakomponoval spoustu prvků, které bude divák postupně nacházet, asi si zajdu pro inspiraci do zoo,“ komentuje. Důležité je podle něj každý rok předem promyslet, protože chyby se při dřevosochání už těžko opravují.

Hotové sochy budou k vidění na nádvoří loveckého zámku a muzea Ohrada. V sobotu se zde od 17 hodin koná muzejní noc, následovat bude vernisáž soch.

Ohradské dřevosochání |foto: Ivana Vránová