Pražský poledník: Na Staroměstském náměstí se měřil čas pomocí čáry na zemi. Co na to moderní měření?
Věděli jste, že na Staroměstském náměstí se měřil čas pomocí čáry na zemi? V dlažbě ikonického pražského náměstí dnes najdete nenápadnou bronzovou lištu s nápisem, který připomíná Pražský poledník.
Tato linie byla historicky spjata s Mariánským sloupem vztyčeným roku 1650. Právě stín tohoto sloupu sloužil k určování pravého poledne, což byl zásadní časový údaj pro polední modlitby i seřizování hodinek. Přestože Mariánský sloup nebyl dokonalým astronomickým přístrojem, po staletí určoval rytmus Prahy.
Historie určování času je však mnohem spletitější. Skutečně vědecký „pražský čas“ se od 18. století měřil v Klementinu. Poledne odtud oznamovali máváním praporu a později i výstřelem z děla.
Po vzniku republiky v roce 1918 byl sloup jako symbol rekatolizace stržen a polední čára ztratila svůj původní účel i kvůli tomu, že šest let předtím byl zaveden středoevropský čas. Dnešní označení v dlažbě z roku 1987 je tak především historickou připomínkou zašlé slávy, ačkoliv moderní měření naznačují, že směr linky není z geografického hlediska úplně přesný.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
