Pramen na lesní cestě přinesl do Dobré Vody na Novohradsku život. Proudili sem poutníci, vzniklo městečko

30. červenec 2026

Kdo dnes vyrazí do Dobré Vody u Nových Hradů na Českobudějovicku, aby se pokochal vyhlídkou od kostela nebo si nabral vodu ze zdejší studánky, uvidí okolo jen pár domů. Nejspíš ho nenapadne, že tu na počátku 20. století bývalo městečko, v němž žilo 550 lidí a dařilo se obchodníkům. Po odsunu německého obyvatelstva Dobrá Voda chátrala a také ji poškodil požár roku 1949.

Dobrá Voda s poutním kostelem Panny Marie Těšitelky má svůj počátek až v 18. století, souvisí to se zdejším pramenem. „Roku 1564 byl objeven léčivý pramen v sousední Hojné Vodě, kde byly v 16. a 17. století lázně. Na počátku 18. století začali lidé navštěvovat také pramen na Dobré Vodě. Ten vyvěral na lesní cestě vedoucí z Chlupaté Vsi do Hojné Vody a v jeho blízkosti stála boží muka, u kterých kolemjdoucí konali krátké pobožnosti,“ líčí Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.

Vyprávění spojená s pověstmi o uzdravování nemocných vodou z lesní studánky se lavinovitě šířila. Zprvu do Dobré Vody přicházeli návštěvníci pouze z blízkého okolí, ale později sem putovali i lidé zdaleka. Každý z nich očekával uzdravení, nebo alespoň útěchu. To přimělo hraběte Alberta Buquoye k tomu, aby zde nechal zřídit potřebná přístřeší pro poutníky.

Už v srpnu 1704 bylo pro poutníky ulito 60 koupacích van. „V roce 1706 poslal panský hejtman do Prahy zprávu, že kromě chudých se tu v květnu vystřídalo v koupelích přes tisíc hostů, kteří platili za jednu vanovou lázeň dva krejcary. Roku 1721 byl postaven nový lázeňský dům,“ doplňuje badatel.

Čtěte také

V roce 1705 vydala pražská arcibiskupská konzistoř povolení ke stavbě kostela v Dobré Vodě. Kostel byl vystavěn v barokním slohu a roku 1715 vysvěcen. „Poutě do Dobré Vody u Nových Hradů byly obrovské. Představte si, že jenom v sezoně 1757 až 1758 sem přišlo 60 tisíc poutníků,“ připomíná Alois Sassmann.

Zároveň byla na počátku 18. století vytyčena panská osada a následně vyčleněna z katastru jako samostatná obec. Zakrátko se rozrostla v řadu domů a rozvíjela se takovým tempem, že už 30. června 1717 byla povýšena na městečko

První obyvatelé Dobré Vody to ale podle Aloise Sassmanna neměli jednoduché. „Čekalo je mnoho lopoty, než z přidělených pozemků na horských svazích udělali úrodné, aby sklidili alespoň minimální výnosy,“ vysvětluje. První usedlíci přišli do Dobré Vody roku 1709, o pět let později tu žilo jedenáct rodin.

Vrchnost nové osadníky velmi podporovala, udělila jim různá privilegia, takže se obec stále rozvíjela. Na počátku 20. století tu panoval čilý ruch. „Jihočeský obchodní adresář z roku 1923 uvádí, že v Dobré Vodě byl obchod s dobytkem, ale uživili se zde i dva holiči, dva fotografové, bylo zde osm hostinců, mnoho řemeslníků, lékař. Ale nejvíce se dařilo povolání, které jinde nebylo běžné, a sice prodeji poutnického zboží. Tehdy zde bylo patnáct takových obchodů,“ doplňuje Alois Sassmann.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.