Požáry, jaké místní nepamatují, devastují Austrálii. Pomáhají i Češi, například adoptují koaly

„Co jsem slyšela od kolegů, tak se nikdy nestalo, že by například v Sydney byly takové podmínky, tak zakouřeno jako letos. Nepamatují, že by se tady takhle špatně žilo. Když fouká vítr, není vidět na konec ulice, hodně lidí nosí roušky. Jsou v podstatě na požáry zvyklí, ale letos to je opravdu enormní,“ říká Alena Boháčová, která pochází z jihočeského Týna nad Vltavou a od loňského října žije a pracuje v australském Sydney.

Přímo toto město požáry sice zatím neohrožují, ale to neznamená, že jsou daleko a že o nich obyvatelé nevědí. „Hodně lidí to zasáhlo, protože mají rodiny v různých částech Austrálie, mají kamarády, kteří přišli o všechno. V nejhorších situacích vedly ze Sydney jenom dvě cesty, ostatní byly zavřené, takže jsme byli v podstatě v centru těch požárů,“ dodává.

Podle dostupných informací zatím žádný z Čechů žijících v Austrálii není v ohrožení života požárem. Některým plameny v okolí ale samozřejmě značně komplikují život.

Zuzana Zubková pochází ze Sezimova Ústí a už 18 let žije v australských Blue Mountains, zhruba 60 kilometrů od Sydney, kde je situace složitější. „Za ta léta, co žiji v Austrálii, jsem tady u nás zažila požár, který vznikl bouřkou. Shořela jedna ulice domů. Bylo to velice stresující, když mi přišla SMS, že  mám okamžitě opustit dům. Stihla jsem jen naložit děti a psa a snažila se odjet. Netušila jsem ale, že stejně budu blokována na hlavní silnici, protože se každý snažil odjet,“ popisuje.

Kufry máme zabalené už dva měsíce

Modrým horám se říká modré, protože v horku se tu odpařuje ze stromů eukalyptový olej, který pak nad porostem vytváří modrý opar. Krásné na pohled, ale nebezpečné. Ve vysokých teplotách jsou olej a stromy vysoce vznětlivé. Pokud panují venkovní teploty kolem 45 stupňů a vítr, požár postupuje velice rychle a možnosti hasičů jsou víceméně nulové.

„Máme zabalené kufry už dva měsíce. Všichni máme na telefonech staženou aplikaci, která nás informuje o situaci a případně začne varovat, že máme odjet. Bála jsem se někdy i pustit děti do školy. Škola, do které chodí moje dcera, byla minule odříznuta požárem. Plno dětí tam zůstalo a čekalo, až se požár podaří uhasit. Letos jsou požáry opravdu obrovské, zničující,“ dodává Zuzana Zubková.

Trpí i zvířata. Ta, která uniknou před ohněm, jsou často zraněná a ve vypálené krajině nemohou najít potravu. V současné chvíli je nejdůležitější okamžitá pomoc. „V Austrálii mohou lidé přispět skoro v každém obchodě a například z České republiky je nejlepší nějaká finanční pomoc, ať už je to Červenému kříži, hasičům nebo na záchranu ohrožených zvířat,“ připomíná Alena Boháčová.

Jednou z možností, jak pomoci z Čech, je podpořit záchranné stanice, které pečují o popálená zvířata jako Adelaide Koala Rescue nebo Port Stephens Koalas. Ty nabízejí i zvířata k adopci na dálku.

Sponzorem se tak stal Josef Pelán ze Strakonic. „Zapojili jsme našeho syna, který ovládá angličtinu. Odeslal veškeré náležitosti, kterých není tolik, přišly fotky a vybrali jsme si jednoho koalu. Zaplatili jsme a je náš. Šlo to snadno, rychle, chce to jenom trochu chtít,“ komentuje.

Sbírku vyhlásila pražská zoo a například Lucie Čadilová, která žije v Austrálii, shání prostřednictvím facebookové výzvy ručně šité vaky pro osiřelá klokaní nebo netopýří mláďat. „Každá třetí česká žena má doma šicí stroj nebo umí háčkovat, a to je skvělá možnost, jak pomoci, když třeba nemůžete darovat peníze. Je úžasné, kolik lidí z Česka už se zapojilo, přišly první krabice plné věcí a je úžasné to vidět,“ dodává.