Poslední břehouši v Česku hnízdí na Zbudovských blatech. Vrátit by se sem měl i odchovanec s vysílačkou

Tři páry břehoušů černoocasých se vrátily na svá hnízdiště v Českobudějovické pánvi. Kriticky ohrožený druh velkého bahňáka je u nás na pokraji vyhynutí. O to vzácnější je návrat ptáků na jih Čech. Břehouši černoocasí hnízdí v ptačím parku Zbudovská blata u Zlivi na Českobudějovicku.

„Jde o poslední zbytky populací břehouše černoocasého v České republice. My ptáky sledujeme a snažíme se zajistit, aby odsud úplně nezmizeli. Oni se vracejí na svá hnízdiště, a pokud by tady už neměli vhodné podmínky, je dost pravděpodobné, že jiná místa budou těžko hledat,“ říká správce parku Kryštof Chmel.

Zbudovská blata jsou jedinou lokalitou v Česku, kde břehouši hnízdí. „Potřebují mokřadní louky, které ale nejsou nechané ladem, takže zbývá posledních pár míst, kde panují vhodné podmínky. Tráva nesmí být na jaře moc vzrostlá, aby měli přístup k mokré zemi, kde dlouhými zobáky vybírají potravu. A takových lokalit je málo,“ vysvětluje správce.

Z jižních Čech před časem odletěl břehouš vybavený vysílačkou. „Při sledování hnízdní populace jsme si všimli opuštěné snůšky. Dvě vajíčka jsme předali do Zoo Hluboká. Vylíhnul se jeden břehouš, který byl úspěšně odchován a potom ve stáří jednoho měsíce vypuštěn na rybník Dehtář,“ vypráví Kryštof Chmel.

Čtěte také

Asi po třech týdnech se mladý břehouš vydal do Rakouska. „Pak přeletěl do Maďarska, kde vydržel do konce září, a na zimu se přesunul do Itálie, do Benátské laguny, kde je systém jezírek a mokřadů. Jde o mladého ptáka, takže je dost možné, že se teď bude nějaký čas potulovat, může zůstat i na zimovišti v Itálii, ale potom v dalším roce by se měl vrátit na hnízdiště k nám,“ očekává správce parku Zbudovská blata.

Doufá, že tu místní odchovanec založí rodinu a posílí skomírající českou populaci břehoušů. „Bohužel míra přežívání těchto ptáků je velmi nízká. Většinou za to mohou predátoři, hlavně lišky a draví ptáci. Každý břehouš, který přežije do osamostatnění, je vlastně velký zázrak. Naprosté většině mláďat se to nepovede,“ komentuje Kryštof Chmel.

Aby se u nás břehoušům dařilo lépe, bylo by podle něj potřeba začít pečovat o vhodné lokality. „Ty mokřadní louky nesmí být moc zarostlé, zároveň tam nesmí probíhat intenzivní zemědělství v podobě sečení. Sekačka mláďata zahubí. Stejně tak může být problémem intenzivní pastva. Dojdou potravní zdroje pro mláďata a také hrozí, že krávy podupou vejce i mláďata,“ dodává s tím, že správci ptačího parku Zbudovská blata se snaží vytvořit břehoušům co nejlepší podmínky.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.