Pořád čekal, až někdo v Táboře založí Občanské fórum. Nakonec to Jiří Návara udělal sám
Zatímco v Praze studenti po událostech 17. listopadu 1989 na Národní třídě demonstrovali, na menších městech se lidé často báli do ulic. Televize ani rádio neposkytovaly informace, které by vzbudily jistotu o porážce vlády jedné strany.
Bylo na jednotlivcích, aby z hlavního města dovezli přesvědčivé argumenty. V Táboře mezi ně patřil Jiří Návara, pozdější místostarosta Tábora a podnikatel.
„To byl obrovský rozdíl. Tady nebylo nic, tady se všichni tvářili, jako že se nic nestalo, ale Praha byla o několik rozměrů jinde. Tam už všude byly nějaké plakáty, něco se tam něco dělo. My jsme si jenom říkali, že se to snad podaří přenést do Tábora,“ vzpomíná.
Tábor byl specifický tím, že tu sídlilo velitelství tehdejšího západního vojenského okruhu a byl vnímán jako vojenské město. „Mělo to obrovský vliv, tady bylo velitelství kontrarozvědky a byli jsme tu v první fázi vystaveni takovému pokusu, kdy nám jeden člověk donesl z StB seznam táborských obchodníků. Bylo tam napsáno, od koho dostávali úplatky. Evidentně měli snahu celý ten demokratický proces a tu politickou rovinu přenést do takového vyřizování účtů, do emocí, ale samozřejmě to bylo hodně průhledné,“ vypráví Jiří Návara.
Čtěte také
Po návratu z Prahy chodil pravidelně na táborské Žižkovo náměstí, kde vždy shromáždili lidé a vystupoval nějaký řečník. „My jsme furt čekali, že někdo přijde a řekne, že je tu Občanské fórum, ale on nikdo nepřicházel,“ dodává Jiří Návara.
Nakonec tedy Občanské fórum založil sám. „Do Tábora jezdila Hadrbolcová a další herci a vyzývali, aby někdo Občanské fórum založil. Nakonec se jeden naklonil přímo ke mně, tak jsem vylezl na pódium, řekl, že zakládáme Občanské fórum, a kdo chce, ať se shromáždí a že jdeme k nám domu, protože jsem nevěděl kam jinam,“ líčí.
Podle Jiřího Návary není nejšťastnější oslavovat výročí Sametové revoluce programově. Připomíná mu to totiž formu před rokem 1989, kdy lidé povinně slavili Velkou říjnovou revoluci nebo Únor 1948. Každý by podle jeho slov měl mít zájem z vlastní iniciativy průběžně, protože historii je třeba znát.
Související
-
Příběhy sedmi osobností připomínají na budějovickém náměstí události 17. listopadu 1989
Helena Faberová, Vladimír Špidla, Karel Skalický. Jména těchto osobností se v jižních Čechách pojí s odporem proti komunistickému režimu a událostmi 17. listopadu 1989.
-
Co vysílal budějovický rozhlas v listopadu 1989
17. listopadu 1989 začala takzvaná Sametová revoluce. Převratná doba samozřejmě ovlivňovala i tehdejší vysílání studia Československého rozhlasu v Českých Budějovicích.
-
Osobně znal Opletala, sám musel do koncentráku. Na 17. listopad 1939 vzpomínal i po mnoha letech
Státní svátek 17. listopadu připomíná hned dvě důležité události. Uzavření českých vysokých škol nacisty a zatýkání studentů v roce 1939 a události roku 1989.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Soudce Kafka po sobě nechal spoustu nedodělané práce. Od svých kolegů si půjčil 250 tisíc korun
-
‚Rozhodli se mě zabít.‘ Soudce Kafka mluví o vydírání, novinář v jeho příběhu vidí trhliny
-
Voličské jádro máme pevné. Teď si chceme ukrojit od Stačilo!, ANO i Motoristů, vyhlašuje Okamura
-
Obžalovaný advokát z Pardubic vyvázl z vazby za 3,7 milionu korun. Neručí navíc jen svými penězi