Policie chce poslat k soudu kauzu solární elektrárny Ševětín

Jak úřad o návrhu rozhodne, zatím není jasné. „S ohledem na závažný charakter této trestné činnosti a její rozsah lze očekávat rozhodnutí státního zástupce řádově v měsících,“ dodala Lenka Bradáčová.

Elektrárna Ševětín je třetí největší v zemi. V roce 2010 si ji nechal na klíč postavit za 2,5 miliardy korun polostátní gigant ČEZ.

Dodavatelé stavby si, podle původního obvinění policie, nechali od ČEZ proplatit nad rámec dohodnutého kontraktu ještě takzvané vícepráce, celkem i s DPH za 100 milionů korun.

Jenže vícepráce podle vyšetřovatelů neexistovaly, případně šlo v některých případech jen o náhradu za neuhrazené pokuty za zpoždění stavby a nemělo se tedy za ně nic platit.

Z podvodu tak detektivové už před dvěma roky obvinili dva jednatele dodavatelské firmy Mapro.

„Fiktivní práce nebyly fiktivní“

Jejich advokát Oldřich Chudoba ale návrh na obžalobu považuje za absurdní. Podle něj je rozhodnutí policie překvapivé. „Bylo totiž prokázáno, že fiktivní práce nebyly fiktivní, byly skutečně vykonány,“ reagoval pro Český rozhlas. Podle něj se neprokázalo ani další podezření policie, že na některých protokolech o odvedené práci byly zfalšované podpisy.

„Znaleckými posudky, včetně posudku od kriminalistického ústavu, bylo vyvráceno, že by se jednalo o padělané podpisy,“ upozornil Oldřich Chudoba.

Policie v kauze Ševětín: Sto milionů za fiktivní vícepráce se dělilo na procenta

• Upravit
• Smazat

Dodavatelé stavby solární elektrárny Ševětín měli podle policie dopředu domluvená procenta, kolik si kdo vezme z téměř stomilionové sumy, kterou si za údajně fiktivní práce nechali vyplatit od investora, elektrárenské firmy ČEZ. Na protokolech o provedení těchto prací pak údajně měli být i padělané podpisy některých stavbyvedoucích.

Peníze z pochybných víceprací měl inkasovat i další dodavatel – firma IES Recycling. Policie tak viní z podílu na podvodu její jednatelku Renátu Přikrylovou. I podle ní ale bylo podezření na fiktivní práci vyvráceno.

„Pokud i přes tuto skutečnost policie hodlá na této mylné konstrukci trvat, svědčí to podle mého názoru o naprostém nedostatku sebereflexe. I orgány činné v trestním řízení by měly být schopny uznat, že se mýlily,“ napsala Renáta Přikrylová Českému rozhlasu v emailu.

Obviněni jsou i dva manažeři ČEZ. Podle policie vícepráce dojednali a pochybné protokoly nosili vedení firmy k odsouhlasení. Už dříve se k věci nechtěli vyjadřovat, nic k případu nechce říct ani ČEZ.

„Jakkoli komentovat skutečnosti související s probíhajícím řízením nám nepřísluší,“ reagoval na dotaz mluvčí ČEZ Martin Schreirer.

Propojení s případem Vidkun

Kauzu začal původně vyšetřovat bývalý protimafiánský útvar, který ji pak koncem roku 2015 částečně propojil s dalším velkým případem, známým pod jménem Vidkun.

Detektivové v rámci této akce zatkli kvůli údajnému úniku policejních informací i olomouckého podnikatele Ivana Kyselého, který shodou okolností dříve spoluvlastnil již zmíněnou dodavatelskou firmu IES Recycling.

Ivan Kyselý byl také obchodním partnerem exministra vnitra, nyní právníka Ivana Langera. Ten působí v advokátní kanceláři, která pro dodavatele stavby Ševětína dříve pracovala.

Podle serveru Neovlivní.cz policie v jednom z odposlechů nasazených v kauze Vidkun zachytila Kyselého hovor, v němž si stěžuje na možné problémy právě kvůli vícepracím při stavbě solární elektrárny.

Ivan Kyselý údajně na odposlechu říká, že Ivana Langera varoval, aby „to nedělali, že z toho budou problémy“. Kancelář včetně Langera však už dříve jakékoliv nekalé jednání odmítla.

Ivana Langera policie také ani v jednom případu z ničeho neobvinila. Jak později napsal server Neovlivní.cz, svá slova z odposlechů prý Ivan Kyselý policistům nezopakoval.