Pojď se mnou – písničková vzpomínka a připomenutí tvůrčího nadání Oskara Petra
V novinových nekrolozích se v titulcích ke jménu Oskar Petr většinou připisují velké hity, pod nimiž je coby autor podepsán, jako vánoční Medvídek pro kapelu Lucie nebo Hříšná těla, křídla motýlí pro Anetu Langerovou. To je pochopitelná zkratka, neboť široká veřejnost zná zejména tato dílka Oskara Petra, který došel do konce svého života v předposlední dubnový den ve věku 73 let.
A i kdybychom zůstali jenom u těchto dvou písniček, tak respekt je zcela na místě. Napsat píseň, jejíž obliba přetrvává dlouho po jejím natočení, je jistě kumšt, navíc pro generačně rozdílné publikum.
To, co po sobě v hudbě skladatel, zpěvák a kytarista Oskar Petr zanechal, je však samozřejmě mnohem bohatší. A zároveň fascinující svým záběrem. Vždyť tento pražský rodák tvořil společně s Petrem Kalandrou a Zuzanou Michnovou tu nejlepší etapu historie neobyčejné folk-rockové kapely Marsyas v sedmdesátých letech a vedle toho zpíval s jazz-rockovou formací Jazz Q Martina Kratochvíla.
Nadání a schopnosti Oskara Petra nebyly jenom hudebního charakteru, zasahovaly i do výtvarného umění. Po emigraci v roce 1979 se později Oskar Petr živil v USA také jako architekt interiéru a fotograf, byť i tam se věnoval muzice.
Jeho návrat do vlasti české rockové, filmové i populární hudbě nepochybně prospěl. A nejde jen písničky, které dělal Oskar Petr pro jiné, ale i o ty, jež zpíval sám. Z jednoho jeho sólového alba nazvaného Jsme starý jako děti z roku 2013 vybírám pro Hudební pozdravení písničku Oskara Petra Pojď se mnou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
